Základní informace

Základní informace o Bulharské republice...

Velký státní znak Bulharské republiky

  Oficiální název: Bulharská republika (Republika Bălgarija)

  Geografie: Stát v jihovýchodní Evropě, na východě Balkánského poloostrova. Hranice s Jugoslávií, Rumunskem, Tureckem a Řeckem, východní hranicí je v délce 378 km Černé moře, přirozenou hranicí s Rumunskem je v délce 470 km Dunaj.Středem státu se táhne pohoří Stará Planina (dříve pohoří Balkán), nejvyšší pohoří Rila (Musala 2925 m.n.m.), Pirin, Vitoša a Rodopy. Sever v povodí Dunaje (přítoky Iskar, Jantra, Ogosta, Osam, Vit), jih je odvodňován do Egejského moře (řeky Struma, Marica, Mesta). Pobřeží je odvodňováno přímo do Černého moře (Ropotamo, Kamčija, Ďavolska, Rezovska). Řeky jsou většinou krátké, nesplavné, chudé na vodu). Úrodná je Podunajská a Hornotrácká nížina. Významné chráněnné oblasti: Vitoša a Pirin.

  Klima: Mírné kontinentální podnebí, černomořské pobřeží a povodí Marice tvoří přechod k podnebí středomořskému, průměrné teploty v lednu - 2 až + 2 °C, v červenci 21 až 24 °C, průměrné roční srážky od 450 mm (Dobrudža) do 1250 mm (vrcholky hor).

  Flora, fauna: Třetinu území pokrývají lesy (borovice, rumelská sosna, smrk, jedle, kleč, dub, buk, habr, jilm, jasan, lípa, líska).Přes 3.000 rostlinných druhů středoevropských, středozemních a stepních, v černomoří zimostráz, cypřiš, v horách alpská růže, protěž. Savci:medvěd, vlk, liška, jezevec, divoká kočka, divoké prase, rys, šakal, myšovití hlodavci, jelen, srnec, kamzík, netopýr. Ptáci: např.orel, sup, pelikán, koroptev, bažant, orebice ad.

  Rozloha: 110 993,6 km2 (2001)

  Správní členění: 28 krajů s krajskými městy.
  Poznámka:
V 90.letech se užívalo rozdělení na 9 správních oblastí
.V r.2000 se BR vrátila k původnímu rozdělení.

  Hlavní město: Sofia (Sofija)  1,1 mil obyvatel

  Celkový počet obyvatel: 7 973 671 (2001)

  Poznámka:
V r.1996 to bylo ještě 8.612.757, v r.1997 už jen 8.290.988. Příčinou je zřejmě mohutná emigrace v době vrcholící ekonomické krize a nízká porodnost. Přírůstek obyvatel je záporný: -5,1% (2001)
   

  Hustota zalidnění: cca 72 obyvatel na km2 (2001)

  Složení obyvatelstva:
    podle bydliště:
    podle pohlaví:
    podle věku:

    podle národnosti:
    podle náboženství:
5.500.695 ve městech, 2.472.976 na vesnicích (2001)
3.888.440 mužů, 4.085.231 žen (2001)
0-14 let: 17%,15-64 let: 67%, 65 let a výše: 16%.
Muži se dožívají 68 let, ženy 75 let (1997)
Bulhaři 85.6%, Turci 9.5%, Cikáni 4%, další 1% (1998)
pravoslavní 66,9 %, muslimové 13,9 %, bez vyznání 17 %, protestanti 1,25 %, římskokatolíci 0,83 %

  Úřední jazyk: Bulharština. Patří do skupiny jižních slovanských jazyků. Jazyk prošel složitým vývojem a vzdálil se nejvíce slovanskému typu. Nemá skloňování, chybí infinitiv. Je pod vlivem sousedních jazyků (rumunština, albánština, novořečtina) a využívá výpůjček z turečtiny, řečtiny a ruštiny. Písmo je kyrilské (cyrilice).

  Politický systém: parlamentní demokracie

  Zákonodárný sbor: jednokomorové Lidové shromáždění s 240 poslanci volenými na 4 roky

  Vláda: 20 ministrů a premiér.

  Premiér vlády: od r.2001 Simeon Sakskoburggotski (nar.1937, poslední bulharský car, vypuzen z vlasti r.1946, zpět se vrátil r.1996, ve španělském exilu působil jako ekonomický poradce, v r.2001 založil své hnutí NDS II.)

  Hlava státu: prezident volený přímou volbou na pět let. Od 22.1.2002 Georgi Parvanov (nar.1957, doktor historie, v letech 1994-96 místopředseda a od r.1996 předseda Bulharské socialistické strany, za níž kandidoval. Podpora voličů 54,13%. Ve funkci nahradil P.Stojanova.

  Základní ekonomické údaje (2000):
     Reálný růst HDP:
     HDP:
     Nezaměstnanost:
     Inflace: 
     Průměrný zaměstnanecký plat: 
     Zahraniční dluh:
     Zahraniční investice:
     Směnný kurz:
4,9% (2001) 4,3 (2002, pololetí)
29,618 mld.Lv (2001), 14,4 mld.Lv (2002, pol)
17,3 % (2001, nejnižší v Sofii 4,7 %, nejvyšší v Targovišti 33 %)
14,8 (2001), 0,6 (2002, srpen)
cca. 130 USD (2001)
10,3 mld. USD (2001)
651 mil.USD (2001) 229 mil. USD (2002, pol)
USD/BGN: cca.1,66, EUR/BGN: cca.1,95 (2003)

  Měna: 1Lev ( = 100 stotinek), mn.č.leva, mezinárodní označení BGN

  Státní svátky a významné dny
  Stabilní státní svátky:
      1.  1.
    3.  3.
    1.  5.
    6.  5.
  24.  5.
    6.  9.
  22.  9.
    1.11.
  24.- 26.12.
Nový rok
Osvobození z osmanské nadvlády (1878)
Svátek práce
Den sv.Jiří (Gergiovden), Den chrabrosti a bulharské armády
Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání
Den sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím (1885)
Den nezávislosti (1908)
Den národních buditelů 
Koleda (Vánoce)
 
Pohyblivé svátky - Velikden (Velikonoce):
 

  Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí 3.5.,5.5., 6.5. (2002), 25.4., 27.4., 28.4. (2003), 9.4., 11.4., 12.4. (2004)

  Státní hymna

    Text

Gorda Stara planina
do nej Dunava sineje
Slunce Trakija ogrijava
nad Perina plamenje

Mila Rodino
ty si zemen raj
tvojeta chubost, tvojeta prelest
ach, ty njamat kraje! (opakovat)

Tipy a rady 

Začnu u bulharské kuchyně, která v celku podobná té naší. Bulhaři používají hodně zeleniny, a i když se na různých stránkách objevují rady pro případné zažívací problémy, my jsme se s ničím podobným nesetkali. Ale určitě doma nezapomeňte nějaké ty tabletky, pro jistotu. V Černomorci naleznete spoustu restaurací, hospod a hospůdek. Dovolím si tvrdit, že v 70 % těchto zařízení si můžete v pohodě přečíst nabídku v čestině. Velká část obsluhujícího personálu se s Vámi domluví lámanou češtinou. Pochopitelně, že narazíte i na hospodu, kde se nedomluvíte ani turecky.V jídle si můžete vybírat z nepřeberného množství masa, ryb, mořských živočichů, zeleniny, a dokonce si pošmáknete i na smaženém sýru. Ale musíte si objednat " kaškaval pane". Pokud si objednáte pouze "kaškaval", což je sýr, tak dostanete na plátky nakrájený, neobalený a studený sýr. Doporučuji objednat si bulharskou specialitu "kavarma". Je to něco jako katův šleh, ale daleko lepší. Další pochoutkou jsou vařené ale i smažené mušle, kterým tady říkají "midi". Velmi levná jsou i grilovaná kuřata a  šopský salát neudělají nikde lépe než v Bulharsku. Není tady žádný problém obědvat i s dětmi každý den, jelikož celé menu na osobu přijde průměrně na 3 až 5 leva. Ale najdete i restaurace, kde si dáte pečené kuře s rýží za 1.20 leva. Pokud se neobejdete bez piva, tak točená  bulharská piva si dáte od 0.8 až 1.20 leva. Doporučuji značky Zagorka, Burgasko svetlo a Kamenitza. České pivo si jako všude ve světě drží standart a v BG je dosti drahé. Všechny tyto ceny jsou pro restaurace v Černomorci. Stačí vyrazit 15 km do Sozopolu a ceny jsou již o 20 až 50 % vyšší. Levná jsou i bulharská vína , která jsou navíc dobrá a známá. Hodně jsme také popíjeli destiláty, např. Solnčev brjag, je to koňak, který v 0,7 l vyjde na necelé 4 leva. Hodně dobrá je Grozdova rakija.
 
Domluva s Bulhary je celkem slušná, trošku Vám pomůže i ruština, i když samotní Bulhaři nemají moc rádi srovnávání s azbukou.Typické pro ně je opačné kývání hlavou. A aby to bylo ještě zajímavější, tak hodně domorodců již používá evropské " kývaní" hlavou, čímž je vše ještě veselejší. Zde máte dobré stránky s bulharskými slovíčky a konverzací.
 
Za dobrou atrakci považuji potápění a to i pro lidi, kteří toto nikdy nezkusili. Vše se děje pod odborným dohledem zkušeného instruktora, který jako bulhar, žijící v Liberci, vlastní CK, a hovoří s Vámi krásnou češtinou. Potápění zabere celé dopoledne, veškerou výstroj obdržíte od instruktora, a po zvládnutí základních dovedností, budete odměněni asi 30 minutovým ponorem, spojeným s lovem krabů a rapanů  (velkých mušlí).

Tipy a rady 

začnu u bulharské kuchyně, která v celku podobná té naší. Bulhaři používají hodně zeleniny, a i když se na různých stránkách objevují rady pro případné zažívací problémy, my jsme se s ničím podobným nesetkali. Ale určitě doma nezapomeňte nějaké ty tabletky, pro jistotu. V Černomorci naleznete spoustu restaurací, hospod a hospůdek. Dovolím si tvrdit, že v 70 % těchto zařízení si můžete v pohodě přečíst nabídku v čestině. Velká část obsluhujícího personálu se s Vámi domluví lámanou češtinou. Pochopitelně, že narazíte i na hospodu, kde se nedomluvíte ani turecky.V jídle si můžete vybírat z nepřeberného množství masa, ryb, mořských živočichů, zeleniny, a dokonce si pošmáknete i na smaženém sýru. Ale musíte si objednat " kaškaval pane". Pokud si objednáte pouze "kaškaval", což je sýr, tak dostanete na plátky nakrájený, neobalený a studený sýr. Doporučuji objednat si bulharskou specialitu "kavarma". Je to něco jako katův šleh, ale daleko lepší. Další pochoutkou jsou vařené ale i smažené mušle, kterým tady říkají "midi". Velmi levná jsou i grilovaná kuřata a  šopský salát neudělají nikde lépe než v Bulharsku. Není tady žádný problém obědvat i s dětmi každý den, jelikož celé menu na osobu přijde průměrně na 3 až 5 leva. Ale najdete i restaurace, kde si dáte pečené kuře s rýží za 1.20 leva. Pokud se neobejdete bez piva, tak točená  bulharská piva si dáte od 0.8 až 1.20 leva. Doporučuji značky Zagorka, Burgasko svetlo a Kamenitza. České pivo si jako všude ve světě drží standart a v BG je dosti drahé. Všechny tyto ceny jsou pro restaurace v Černomorci. Stačí vyrazit 15 km do Sozopolu a ceny jsou již o 20 až 50 % vyšší. Levná jsou i bulharská vína , která jsou navíc dobrá a známá. Hodně jsme také popíjeli destiláty, např. Solnčev brjag, je to koňak, který v 0,7 l vyjde na necelé 4 leva. Hodně dobrá je Grozdova rakija.
 
Domluva s Bulhary je celkem slušná, trošku Vám pomůže i ruština, i když samotní Bulhaři nemají moc rádi srovnávání s azbukou.Typické pro ně je opačné kývání hlavou. A aby to bylo ještě zajímavější, tak hodně domorodců již používá evropské " kývaní" hlavou, čímž je vše ještě veselejší. Zde máte dobré stránky s bulharskými slovíčky a konverzací.
 
Za dobrou atrakci považuji potápění a to i pro lidi, kteří toto nikdy nezkusili. Vše se děje pod odborným dohledem zkušeného instruktora, který jako bulhar, žijící v Liberci, vlastní CK, a hovoří s Vámi krásnou češtinou. Potápění zabere celé dopoledne, veškerou výstroj obdržíte od instruktora, a po zvládnutí základních dovedností, budete odměněni asi 30 minutovým ponorem, spojeným s lovem krabů a rapanů  (velkých mušlí).


vesnička v Rodopech

Webové stránky zdarma