Bulharské hory

Bulharské hory - základní informace...

Horstvo zabírá v Bulharsku téměř dvě třetiny území. V prehistorických dobách byla země zaplavena silurským mořem, z něhož vyčníval jen rilsko-rodopský masív. Stara planina a Sredna gora vznikly zvrásněním zemské kůry na konci prvohor. Dnešní povrchovou podobu určily třetihory, kdy část staré horniny pokryla láva, což je patrné zejména v Rodopech (zaoblené vrcholy). Na ztvárnění Rily a Pirinu měly vliv ledovce, které daly vzniknout ostrým štítům.
Středem celého území se táhne Stara planina, nazývaná dříve Balkán, která je přirozeným klimaktickým předělem mírného a středomořského podnebí. Ve středu země je mezi jižními výběžky Stare planiny a Thráckou nížinou lesnatá Sredna Gora (Středohoří).V jihozápadní části země se rozprostírají nejvyšší a nejatraktivnější pohoří Rila a Pirin. V Rile je nejvyšší vrchol celého Balkánského poloostrova Mussala (2.925 m) a množství nádherných horských ples. Jen o málo nižší je nejvyšší vrchol alpinského Pirinu, který ve svém názvu skrývá jméno slovanského hromovládce Peruna. Ostrý štít pyramidovitého Vichrenu se totiž tyčí ve výšce 2.914 m nad mořem. Na východ od Pirinu se táhnou rozlehlé Rodopi, které jsou nejstarším pohořím Bulharska vůbec. Zde měl pobývat mýtický Orfeus a narodit se Spartakus. Vynikají zejména mnohými pěknými krasovými útvary. Žije zde také nejpůvodnější obyvatelstvo, které uchovává řadu prastarých zvyků.
Turistický ruch v bulharských horách začal ve 20.letech 20.stol. Dodnes jsou bezkonkurenčně nejnavštěvovanějšími pohořími Rila a Pirin, kde je ucházející turistická infrastruktura. Přechod těchto pohoří lze naplánovat na jeden týden. Do bulharských hor se jezdí opět také lyžovat.Významná střediska jsou Bansko v Pirinu (areál Šiligarnika), Borovec na Rile a Pamporovo v Rodopech.

Bulharská pohoří, vysočiny a pahorkatiny

Belasica, Bochovska, Carička, Černa gora, Čudinska, Eloviška, Erulska, Ezdimirska, Golo bardo, Kobilska, Konjavska, Krvav kamäk, Lešnikovska, Lisec, Ljubaš, Ljulin, Maleševska, Milevska, Ogražden, Osogovska, Penkovska, Pirin, Plana, Rila, Rodopi, Rudini, Ruj, Sakar, Slavjanka, Sredna Gora, Stara planina, Stargač, Strandža, Straža, Verila, Viskjar, Vitoša, Vlachina, Zavalska, Zemenska.

Nejnavštěvovanější pohoří a jejich nejvyšší vrcholy

Rila (Musala 2.925 m), Pirin (Vichren 2.914 m), Rodopi (Perelik 2.191 m), Stará Planina (Botev 2.376 m), Sredna Gora (Bogdan 1.604 m), Vitoša (Černi vrch 2.290 m).

  Fotogalerie z hor - množství snímků rozdělených podle pohoří.
  Fotogalerie z hor II. - stovky snímků, obrázky chat, zaslonů, vrcholů z různých pohoří.
  Fotogalerie z hor III.
  Fotogalerie z hor IV.
  Bulharské hory - pěkné fotografie z Rily a Pirinu
  Pirin v zimě - vynikající fotogalerie (Moravec)

Průvodce

J. Čížek a kol.: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha 1986.
R.Chrastina: Za poznáním bulharských hor. Balkanturist, Praha 1988 - 1990. (8 dílů)

Chrastinovy sešitové průvodce jsou dosud k dostání např. v prodejně Kiwi v Jungmanově ul. v Praze. Novější průvodce dosud nikdo nevydal.

Starší průvodce jsou užitečnými pomocníky pro naplánování tras, je třeba ale počítat s tím, že některé názvy a informace o chatách již neodpovídají skutečnosti.

Základní užitečné informace poskytuje také průvodce
P.Nečas: To nejlepší z Bulharska českýma očima. Mirago, Ostrava, 2002.

Mountains.online.bg - pomoc turistům, chiže, zaslony, výchozí body, nadmořská výška atd.
BGmount.hit.bg - internetový průvodce po horách

Cestopisy českých turistů

Od poloviny 90.let minulého století se na internetu začaly objevovat cestopisy našich turistů, kteří se vydali objevovat krásy pozapomenutých bulharských hor. Jsou rozhodně užitečným vodítkem pro představu o jejich schůdnosti a o úrovni turistických služeb. Zde uvádíme ty obecně nejužitečnější. Řadu dalších, rozhodně též zajímavých, najdete v sekci Odkazy.

1994 Rila, Pirin	-	cestopis Turistického oddílu VS TJ EKONOM, srpen 1994. Popis přechodu pohoří Rila a Pirin.
1997 Pirin, Rila	-	Kraemerová, léto 1997. Pěkný, zřejmě nejpoetičtější popis terénů, fotografie.
1998 Rila, Pirin	-	Voříšek, červenec 1998. Rila, Rilski manastir, Stobské pyramidy, Pirin, Dobroniště. Slušné popisy terénu. Mnoho zajímavých zkušeností. Fotografie.
1999 Rila -podrobně	-	Buchar, červenec/srpen 1999. Podrobný popis zkušeností z přechodu Rily. Popis terénu, zaslonů, setkání s místními obyvateli.Stejnou výpravu popisuje cestopis M.Kusáka.
1999 Rila	-	podrobně - Kusák, červenec/srpen 1999. Podrobný popis přechodu Rily, popis terénu. Osobní zážitky. Levně vlakem.Fotografie. Stejnou výpravu popisuje i cestopis P.Buchara.
2000 Rila komplexně	-	Malach, srpen 2000. Komplexní průvodce (Východní, Střední, Západní Rila, mnoho užitečných obecně platných informací, popis tras.
2000 Pirin komplexně	-	Malach, srpen 2000. Vynikající stránky s mnoha obecně platnými zkušenostmi a radami. Vynikající fotogalerie.
2000 Rila ad.	-	Vopička, srpen 2000. Pěkný a přehledný cestopis. Govedarci, jezera (Dolnoto, Sedemte j., Rybni), ch.I.Vazov, Maljovica, Musala, Samokov, Grnčar, Rilski manastir, Blagoevgrad, Kulata, Melnik, Roženski manastir, Sofie; praktické informace
2000 Rila podrobně	-	Musiol, srpen 2000. Jeden z nejlepších popisů přechodu Rily. Podrobný popis terénů.Levně vlakem.
2000 Rila, Pirin 2000	-	Kalina, léto 2000. V podstatě komentovaná fotogalerie (Rila, Pirin, Predel, Rožen, Melnik), pěkný popis přechodu Rily a Pirinu; dále Řecko, Albánie.
2000 Rila, Pirin	-	Vogelová, srpen 2000. Realistický popis vlastních zkušeností. Info, odkazy. Ilustrační fotky.
2000 Pirin, Rodopi	-	Nouza, 2000. Stručnější, ale přínosné informace.
2001 Rila, Melnik	-	Vodička, srpen 2001. Rila, Musala, Rilski manastir, Melnik, dále moře. Skvělá fotogalerie!

Mnoho dalších zajímavých cestopisů najdete v rubrice Odkazy-cestopisy
Zde může být umístěn i odkaz na Váš cestopis. (zdarma na adrese: bulharsko@proweb.cz)

Mapy

Prodejna Kiwi v Praze nabízí cizojazyčné mapy bulharských hor. Mapy Rila, Pirin a Vitoša lze však bez problémů koupit přímo v podhůří či na horských chatách v Bulharsku (nejnovější: měřítko 1: 55 000, 1996, cena od 3 do 6 Lv). Některé mapy či plánky jsou též ke stažení na internetu.

  Bulharské mapy
  Mapy-Rila
  Mapy-Stará planina
  Mapy Rila
  Mapy Pirin
  Mapy Belogradčik
  Mapy Vitoša
  Mapa Rodopi

Kde přenocovat

Kromě národních parků lze přenocovat pod stanem. Oficiálně jen na místech k tomu určených, ale nestává se, že by slušným stanařům někdo dělal problémy. Druhou možností jsou volně přístupné, nijak nezařízené útulny zvané zaslon. Jejich kapacita je však omezená a kdo dřív přijde, ten má střechu nad hlavou. Třetí možností jsou horské chaty zvané chyža. Jejich úroveň není nejlepší a jejich kapacita je vzhledem k poptávce malá. Proto je třeba počítat s tím, že noc prožijete možná v dost stísněných podmínkách. Opět se vyplatí přijít včas (cca do 17.00 hodin). Vzdálenost mezi chatami není větší než 4-6 hodin. Chata se obvykle opouští v 9 hodin ráno dne odchodu. Dle řádu chat má být zachováván klid a pořádek a neměly by se tu konat žádné pitky. Ubytování v nich stojí od 4 do 10 Lv. Pokud se zde vaří, pak jen jedno jídlo za den (cca 2Lv), polévka (cca 1Lv). Samozřejmostí je levný čaj. Někdy je na chatě malá prodejna potravin zvaná lavka, kde lze zakoupit chléb, sušenky, popř. ovoce, pivo... Tato možnost však není všude, proto vždy mějte určitou zásobu s sebou. Totéž platí o vodě. Většinou je všude dost potůčků, říček a pramenů, ale jsou i místa, kde o vodu nezavadíme (např.na rilskomonastýrském hřebeni v Rile, nebo v Pirinu směrem na Vichren, kde je poslední voda u Suchdolského jezera).

Chata Belmeken je vyhořelá a je možné přnocovat jen v jedné místnosti. Stanke Dimitrov se jmenuje nyní Dupnica. Chata Boris Chadžisotirov je nyní Grnčár.

Značení cest

Počítat se musí s nízkou úrovní turistické infrastruktury. Existuje zde sice několikabarevné značení, není však udržováno a je jen na některých trasách. Mnohde jsou barvy také pomotané a nesouhlasí přesně s mapou. Cesty jsou někdy vytyčeny černo-žlutými tyčemi zimního značení s údajem o azimutu a vzdálenosti k další tyči.

Horská záchranná služba (Planinska spasitelna služba)

	SOFIA-centrála PSS	048/1843, 088/621 286, 02/963 2000
	PLOVDIV	032 62-48-90, 087 525-458, 048 916920
	RILA - Borovec	07128 450, 048 18-41
	RILA-Maljovica	048 760647, 048 760662
	RILA-Blagoevgrad	048 778642, 048 778636
	PIRIN-Bansko	07443/81-32, 048/18-42
	RODOPI -Studenec (Pamporovo)	03021 8336, 048 777387
	STARA PLANINA - Botev	02987-58-35, 032 26-61-42
	STARA PLANINA - Trojan	088 621233
	STARA PLANINA - Teteven	088 621285

http://pss.bglink.net/ - oficiální stránky PSS, počasí, sněhové zpravodajství, provoz vleků, foto, odkazy apod.

Nejdůležitější slovíčka do hor

pohoří - planina
hora - vrch
vrch - čal
skála - skala, čukar
hřeben - bilo, ďal
les - gora
jezero - ezero
údolí - dolina, dere
louka - poljana
cesta - pat
stezka - pateka

jeskyně - peštera
sedlo - preval
průsmyk - prochod
vodopád - prskalo
ledovcový kar - cirkus
vesnice - selo
město - grad
chata - chiža
útulna - zaslon
prodejna - lavka
(další slovíčka v rubrice Bulharština)

Základní informace o nejčastěji navštěvovaných pohořích:

RILA

Nejvyšší pohoří nejen v Bulharsku, ale i na celém Balkáně. Má povětšinou alpský charakter s ostrými hřebeny, skalními srázy, náhorními plošinami a kotlinami s ledovcovými jezírky. Rila je hydrologickým uzlem, napájí největší řeky Balkánu - Iskar, Maricu, Strumu a další 4 řeky. Na Rile se nachází 145 jezer, největší z nich Smradlivoto ezero, je největším jezerem celého Balkánu. Další jezera: Bistrická ezera, Ribnite ezera, Ledeneto e. (pod Musalou). Rila hraje důležitou roli v bulharských dějinách - často byla centrem odporu proti turecké nadvládě a uchovávala bulharské kulturní dědictví, což dokládá i nejznámnější a nejkrásnější z bulharských manastirů (kláštěrů) - Rilský (založen 927 sv. Ivanem Rilským. Současné místo je 3 km od původního, odkud bylo přemístěno v roce 1335. Poutním místem se stal po přenesení ostatků sv. Ivana z Velikovo Trnova v roce 1469.) Rila patří k nejnavštěvovanějším pohořím. Je nejlépe přístupná, k východištím vedou silnice.

rozloha: 2 630 km²
nejvyšší vrch: Musala (2.925 m) - nejvyšší vrchol celého Balkánského poloostrova
charakter: alpský
turistické tipy: Rilský klášter, Stobské pyramidy (pískovcové útvary přikryté skalními klobouky, z dálky vypadají jako hřiby)

Rila se dělí na 4 části:

Východní Rila:

nástupní místa - Borovec (možnost zimních sportů), Kostenec, Dupnica (vlakem), Dolna Baňa, Samokov (autobusem ze Sofie)
nejvyšší vrchol: Musala (2.925 m)
chaty:
  chata Zavarčica. Výchozí bod Borovec-5 hodin chůze přes Černou skálu. Nabízí 60míst k nocování.
  chata Musala. Výchozí bod Borovec-1,5 hodiny od meterologické stanice Jastrebec, 5 hodin od Carské Bystřice. Nabízí 40 míst na nocování.
  zaslon Everest. Výchozí bod chata Musala-1,5 hodiny.
  chata Grnčar. Výchozí bod letovisko Treštenik - 3 hodiny chůze. 140 lůžek.

Střední Rila:

nástupní místo: Rilský monastýr
nejvyšší vrcholy: Černa poljana (2.716 m), Rilec (2 .713 m)
chaty: není jich mnoho, pouze kolem Rilského manastýru a pak chata Ribnite ezera (jezera Ribnite a Smrdlivoto patří mezi vyhledávané scenérie této oblasti)
chata Ribnite ezera. Výchozí bod Rilský klášter přes Partizanskou poljanu - 6 hodin chůze. 120 lůžek.

Severozápadní Rila (zvaná Majlovická):

nástupní místa: Govedarci, Bistrica, Rilski monastir
nejvyšší vrchol: Maljovica (2.050 m)
chaty:
  chata Maljovica. Výchozí bod turistické středisko Maljovica, kam vedou silnice ze Sofie a Samokova - 40 minut chůze. 80 míst k nocování.
  chata Sedemte ezera. Výchozí bod Govedarci - 7 hodin chůze. 100 míst k nocování.
  chata Rilski ezera (někde chybně uváděna jako Sedemte ezera-nová). Výchozí bod Govedarce, přes chaty Vada a Lovna - 6 hodin chůze. 80 lůžek.
  chata I.Vazov. Výchozí bod obec Bistrica, přes vrch Sejmenski kamak - 10 hodin chůze. 80 lůžek.

Jihozápadní Rila:

charakteristická zaoblenými travnatými vrchy, téměř bez jezer; turistická infrastruktura nevalná, k dispozici pouze noclehárny, jídlo je třeba brát s sebou
nejvyšší vrchol: Angelov vrch (2.633 m)
nástupní místa: Borovec, Kostenec
chata: Makedonija. Výchozí bod Rilský manastir - 7 hodin chůze. 80 lůžek.

Hlavní hřebenová trasa pohoří Rila:

Borovec (1.300 m) - chata Musala (2.389 m) 4 hod. - hora Musala (2.925 m) 6 hod. - chata Grnčar (2.187 m) 10 hod. - chata Ribnite ezera (2.300 m) 16 hod. - Chata Majlovica (2.050 m) 25 hod. - chata Sedemte ezera (2.306 m) 31 hod. - chata Skakavica (1.870 m) 23,5 hod. - Sapareva Baňa 36 hod.
celkem: cca týden
(u jednotlivých bodů je uveden průběžný orientační čas)

Stručný popis putování pro pohodlné turisty

Východišti do Rily jsou Samokov, Kostenec či Borovec. Ze Sofie do Samokova a zpět jezdí pravidelně autobusy (60 km). Mezi Samokovem a Borovcem jezdí mikrobusy. Kostenec je železniční zastávkou. Borovec je místem, odkud lze nejsnáze dosáhnout nejvyššího vrcholu Musaly (2.925 m). Z Borovce jede až do nadmořské výšky 2.300 m. pod vrchol Jastrebec kabinková lanovka za 9 Lv (zpáteční 12 Lv), která jezdí od 9:00-16:00 hod. Odtud po značce po vrstevnici vede asi hodinová pohodlná cesta až k chatě Musala, kde je také první jezero. Výstup na Musalu trvá asi 2 hodiny. Cesta míjí několik dalších jezer, od posledního z nich, Lednoto ezera, pokračuje po příkrém skalnatém hřebeni, který je občas jištěn i řetězy. Vrátíme se zpět a budeme směřovat dopravou do Samokova. (Nebo si pěší putování Rilou prodloužíme hřebenovkou přes chaty Grnčar, Ribni ezera, Rilský monastýr a Rilski ezera směr Sapareva Baňa či Samokov, nebo od monastýru k chatě Makedonija a déle do Predelu (bus.)

Ze Samokova se autobusem či taxíkem po silnici dopravíme do vsi Govedarci, odkud údolím dojdeme k chatě Vada nebo k hotelu či chatě Maljovica v severozápadní části Rily. To jsou nejlepší východiště ke krásným jezerům Sedemte rilski ezera. Cesta po značce lesem trvá orientačně 3 hodiny. Na Rilských jezerech a v okolí lze přenocovat. Po 3 hodinách po hlavním hřebeni odtud dojdeme do sedla Razdela, které je křižovatkou cest. Na západ vede značka k chatě I.Vazov, odkud lze pak sestoupit k Rilskému monastýru. Z Razdely vede také přímá cesta k monastýru (cca.4 hod.; na mapách není vyznačena). Pro zdatné lze monastýr dobýt po náročnější, ale podstatně zajímavější trase přes vrchy Vazov (2.669 m), Goljam Mramorec (2.602 m), Maljovica (2.050 m) a dolů k monastýru. Na Rilském monastýru lze přenocovat, možností je několik, nedaleko je i kemp. Od monastýru nebo z nedaleké vsi Rila jezdí autobusy do Sofie či opačným směrem do Balgoevgradu.

PIRIN

Pirin je druhým nejvyšším horstvem (nikoliv druhým největším, tím jsou Rodopi). Jeho rozloha je však oproti Rile jen asi poloviční, takže dojem z něho je jakoby ucelenější. Je charakteristický panoramatickými rozhledy, hlubokými kotlinami a hlavně množstvím jezer (je jich 176, největší je Popovoto j.) v údolních závěrech ledovcového původu (cirkusech). V historii hraje Pirin svou roli v boji proti Turkům a názvy Sandanski či Dolčev připomínají bojovníky za svobodu. Navštěvuje se hlavně severní část, která zabírá asi 3/4 celkového území a je alpinského charakteru, zbytek území není tolik přitažlivý a je podobný našim Jeseníkům. Severní Pirin začíná sedlem Predela (1.140 m.n.m.) a končí Todorovou poljanou (1.883 m.n.m.). Část tohoto území je od r.1987 národním parkem. Tento statut zde sice není tak přísný jako u nás, ale neměli byste tu správně bivakovat, koupat se v jezerech a samozřejmě zakládat ohně. Jsou zde také tři rezervace:

Bajovi Dupki -Džindžirica: leží mezi vrchy Pirin a Banski Suchdol; průchod je možný pouze po značených cestách buď od chaty Javorov nebo z Banského Suchdolu.
Tisata: leží mimo park na jižních svazích v povodí Vlachinské řeky a Strumy; průchod po neznačené cestě spojující město kresno a vesnici Vlachi.
Orelek: leží na východních svazích Středního Pirinu blízko hranic; průchod mezi sedly Todorova poljana a Popovi livadi.

rozloha: 1 210 km²
délka: 70-80 km
šířka: 30-40 km
nejvyšší vrchol: Vichren (2.914 m.n.m.)
další nejvyšší vrcholy: Kutelo (2. 908m), Banski Suchdol (2. 884m), Poležan (2. 851m), Kamenica (2. 822m)
charakter: nejvyšší vrcholy vápencové a dolomitové, severní část je mramorová, jižní žulová

výchozí místa: na severovýchodě Bansko, Razlog, Dobriniště, na jihovýchodě Goce Delčev, na jihozápadě Sandanski a Melnik, na severozápadě Blagoevgrad
turistické tipy: Dobriniště, Baňa, Sandanski - lázně s mineráními prameny, město Melnik, v jeho blízkosti Roženski manastir (13.stol., museum nábytku a bydlení, cenné nástěnné malby, nedaleko památník J.Sandanského)

chaty:

  Banderica (1.770 m.n.m.). Od města Bansko - 4 hodiny, od střediska Šiligarnika 1 hodina. 200 míst k nocování. 1,5 hodiny odtud je zaslon Kazana.
  Vichren (1.950 m.n.m.). 30 minut od chaty Banderica. 196 míst k nocování.
  Demjanica (1.895 m.n.m.). Výchozí bod Todorova ornica, 4 hodiny od Banska. 70 míst k nocování. 3 hodiny odtud je zaslon Tevnoto ezero.
  Javorov (1.740 m.n.m.). Výchozí bod město Razlog, 4 hodiny přes středisko Betalovoto. 70 míst k nocování. 5 hodin odtud je zaslon Končeto.
  Predel (1.050 m.n.m.). Při silnici z Razlogu do Simitli. 30 lůžek.
  Bezbog (2.440 m.n.m.). Od Dobroniště -5 hodin. Spojení lanovkou s chatou Goce Delčev. 140 lůžek + stanový tábor
  Goce Delčev (1.600 m.n.m.). Od Dobroniště 2,5 hodiny. 70 lůžek + stanový tábor
  Pirin (1.640 m.n.m.). Přístup autobusem z města Melnik (nebo pěšky 6 hodin). 124 lůžek + stanový tábor
  Kamenica (1.750 m.n.m.). Přístup od chaty Sandanski vozovou cestou dlouhou 12 km nebo pěšinou 1,5 hodiny. 176 lůžek.
  Sini vrch (2.230 m.n.m.). Přístup vozovou cetou z nádraží Pirin (26 km) a dále proti proudu řeky Sinanica 1 hodinu. 40 lůžek.
  Sandanski (1.223 m.n.m.). Spojení autobusem z města Sandanski-18 km. 70 lůžek.

hlavní trasy:

1. Razlog - Predela či chata Javorov - Kamenitica - Kutelo - Vichren - Tevnoto ezero - chata Pirin - Melnik - Roženski manastir - Melnik - Sandanski
charakteristika: náročná týdenní trasa

Ze sedla Predela vzhůru k úbočí Sedlece a na Pirin (2.593 m.n.m). 5 hodin
Na jihovýchod přes Pleški (2.546 m.n.m.). 5,5 hodin
Dále přes Garbec (2.597 m.n.m.). 6,5 hodiny
(Garbec lze traverzovat do malého sedla mezi vrcholy Garbec a Kameniški vrch a dále k jezeru Salzica a chatu Javorov. 2 hodiny, 15 minut)
Pěšinou na Kameniški vrch (2.533 m.n.m.) a Butin (2.688 m.n.m.) 9 hodin
(Z Butinu lze sestoupit do sedla Suchodolski preval a dále na chatu Javorov. 11,5 hodiny)
Hřebenová trasa vede přes Razložki Suchodol (2.640 m.n.m.) a Kameniticu (2.710 m.n.m.). 1 hodina
(Oba vrcholy lze traversem obejít do sedla Kamenitiški preval. 30 minut
K severu sestoupit na Javorov. 3 hodiny
Výstup na další vrch Bajovi dupki (2.820 m.n.m.). 30 minut)
Hřeben pokračuje vrchem Banski Suchodol (2.884 m.n.m.) 10 hodin
Přes náročný hřebenový úsek Končeto (jen 50 cm široký) nebo jihozápadními svahy Kutelo II. a I. do sedla Premkata. 11 hodin
(Možnost sestoupit k východu na chatu Banderica. 1 hodina, 40 minut
popřípadě dále na chatu Vichren. 2 hodiny)
Hřebenová trasa končí nejvyšším vrcholem Vichren (2.914 m.n.m.) 11 hodin, 40 minut
Přes Vichrenski preslap na chatu Vichren. 2 hodiny

2. Bansko - chata Vichren - Todorin vrch - chata Demjanica - vrch Izvorec a Disilica - chata Demjanica - zaslon Tevnoto ezero - chata Pirin - Melnik - Roženski manastir - Sandanski.
charakteristika: méně náročná, převážně značená trasa

3. Dobroniště - chata Goce Delčev - chata Bezbog - vrch Disilica - Izvorec - vrch Bezbog - zaslon Tevnoto ezero - chata Demjanica - Todorka - chata Vichren - Vichren - Bansko

Stručný popis putování pro pohodlné turisty

Největším východištěm do Pirinu je lyžařské středisko Bansko s přímým spojením se Sofií a Plovdivem. Jsou zde široké možnosti ubytování, a to už od 17 Lv za osobu. Dojet mikrobusem (nebo po značce pěkným údolím řeky Banderica asi za 4 hodiny dojít) lze k chatě Vichren (1.950 m).
Po kvalitní a dobře značené, ale dost strmé cestě lze od chaty za 3 hodiny zdolat nejvyšší vrchol Vichren (2.914 m). Počítat se musí s náročnějším sestupem dolů. Stejně dlouho trvá strmý výstup od chaty na Todorin vrch (2.746 m). Pohodlněji ho lze zdolat za půl hodiny stoupání od horní stanice lanovky, která jede z lyžařského areálu Šiligranka (10 km od Banska, dopravní spojení). Od ch.Vichren se dá zanedlouho dorazit také k několika pirinským jezerům. Pro delší putování horami lze přes ch.Kamenica, Tevnoto ezero a dále ch.Pirin sestupovat do krásného města Melnik (asi 2-3 dny). Do Melniku jedou také autobusy z města Sandanski. Přímým spojem se tam lze za 4 hodiny dostat i ze Sofie. Ubytování od 15 Lv. V blízkosti jsou zajímavé pískovcové útvary Melnické pyramidy a Roženský monastýr.

RODOPI

Rodopi jsou svou rozlohou druhým největším horstvem Bulharska. Leží na jihu při hranici s Řeckem. Nedosahují takových vrcholů jako Rila a Pirin, ale zaujmou svou mohutností, krásou luk a zdravých lesů. V údolích je celá řada monastýrů. Rodopi se dělí na dvě části. Západní Rodopi jsou vrásněné sřadou hřebenů, kotlin, soutěsek a jeskyní, jsou porostlé listnatými i jehličnatými lesy. Východní část je podobná našim vrchovinám, jsou zde zaoblené hřbety, mělká údolí, a tak tato část není tolik turisticky přitažlivá. Navštěvované jsou především Západní Rodopi.Ale i ty jsou poměrně náročné na orientaci v terénu, neboť turistická infrastruktura zde není tolik propracovaná. Také chat zde není tolik. Je však možné sehnat ubytování v soukromí.Hlavní turistická centra jsou Černatica a Buková planina a lyžařské středisko Pamporovo. V Rodopech žije také nejtradičnější obyvatelstvo dodržující celou řadu starých zvyků a mj. i tzv. Pomaci, Slované muslimského vyznání.

rozloha: 18 000 km2 (z toho v Bulharsku 14 740 km² )
délka: 240 km
šířka:100 km
nejvyšší vrch: Goljam Perelik (2.191 m)
charakter: rula, vápenec, na západě žula, vyskytuje se i pískovec
výchozí místa: Plovdiv z něhož vedou rozvětvené silnice do rodopských měst a vesnic
turistické tipy: Bačkovski manastir (v údolí Čepelarské řeky, založen v 11.stol, kostely ze 14. a 17.stol.), množství jeskyní, Orfejovy skály (nad Smoljanskými jezery), lázně Pamporovo, Šipka (památník na boje s Turky) ad.

Procházejí se hřebeny Alabak, Velijsko-Videnský hřeben, Dabraš, Batacký hřeben, Karkarija, Perelický hřeben, Černatica, Prespanský hřeben, Dobrostanski masiv...

Marek Chalupník: Panorama Rodopi
(vyfoceno z vrchu Milevi skali, na němž stojí památník partyzánů, vysílač a horská bouda.
Dole vpravo je Veligrad a nalevo Kostaidovo)

Stručný popis putování pro pohodlné turisty

Z autobusového nádraží Rodopi v Plovdivu vedou směrem na jih silnice do rodopských měst. Cesta je velmi zajímavá. Za Asenovgradem se rozprostírá údolí Čepelarské řeky obklopené skalními útvary. Od silnice je vidět Asenova krepost (býv.pevnost, kostelík). Silnice dále vede obcí Bačkovo, pod Bačkovským monastýrem, lázněmi Naračanski bani, obcí Chvojna (vedou z ní cesty do horských vsí Orechovo a Zabardo a může být tedy vhodným východištěm do pohoří), dále městem Čepelare, lyžařským střediskem Pamporovo až do Smoljanu (trasa Plovdiv-Smoljan, 100 km, busy jezdí během dne každou hodinu).
20 km severozápadně od Smoljanu je horská ves Široka Laka, etnograficko-architektonická rezervace. Je zároveň východištěm na nejvyšší vrchol Goljam Perelik. (Lepší je ale Prevala, odkud je to po značce asi 10 km k vrcholu) Z Čepelare, Pamporova či Smoljanu se lze dostat přes ch.Studenec s lanovkou a přes vrch Sněžanka (1.925 m), který nabízí krásné výhledy na skály, až ke Smoljanským tektonickým jezerům. V Čepelare, Pamporovu či Smoljanu lze sehnat ubytování v místních hotelech za 10-18 Lv za osobu.
Nejzajímavější částí jsou jihozápadní Rodopi. Východištěm je lázeňské město Devin (40 km sz od Smoljanu, spojení se Smoljanem a s Plovdivem). Odtud je možné podniknout cestu údolím Bujnovské řeky a dojít k Trigradu u něhož jsou zajímavé skály a jeskyně Djavolskoto grlo s vodopádem. Nedaleko odtud na severozápad je velmi pěkná krápníková Jagodinská jeskyně (prohlídka asi na 45 min.). Priváty v Trigradu jsou levné, ubytování v Devinu lze sehnat cca. za 18 Lv.
Putování Rodopi lze naplánovat zhruba na týden např. s východištěm ve vsi Chvojna po trase vymezené chatami: ch.Skalni mostove (Čudnite mostove) - ch.Izgrev (přes Pamporovo) - ch.Studenec přes ves Prevala a nejvyšší vrchol Goljam Perelik) - ch.Lednicata (odtud se dá sejít do vsi Široka laka či k Trigradským skalám, jeskyni Jagodina a městu Trigradu) - ch.Orfej (konec ve městě Devin odkud jezdí busy do Plovdivu, Sofie a dalších měst).

  Mapa Rodopi
  Fotogalerie Rodopi
  Bačkovský monastýr v Rodopech

STARÁ PLANINA

Stará planina je nejdelší a nejmohutnější pohoří Bulharska. Její délka je 550 km. Dříve se nazývala od Thráků Chemus a později Balkán (v prabulharštině s významem "raní světlo slunce"). Pohoří se dělí na 3 části: západní, střední a východní. Turisticky nejzajímavější je střední Stará planina, kterou se budeme dále zabývat. Leží mezi Botevgradským sedlem na západě a sedlem Vratnik na východě. Je charakteristická vysokým holým hřebenem v centrální části, střídajícími se průsmyky a sedly, rozložitými hřebeny, širokými pastvinami a kamenitými svahy. Dělí se na několik částí. Nejvyšší vrcholy jsou v Kaloferské planině, kde je také nejvyšší vrchol celé Staré planiny - Botev. Východiště jsou dostupná dopravními prostředky. Hory jsou poměrně dobře schůdné. Ve Staré planině je proměnlivé počasí, neboť toto pohoří je klimatickým a vodním předělem země. Chat je dostatek a jejich úroveň je údajně nejlepší v celém Bulharsku (např.Pascal, Raj, Taža, Levski, Uzana (dříve Partizanska), Izvor ad.).

Střední Stará planina

rozloha: 11 596 km
délka:530 km
šířka:15-35 km
nejvyšší vrch: Botev (2.376 m)
další vrcholy: Goljam Kademlija (2.276 m), Mlačnija čal (2.254 m), Malak Kademlija (2.228 m)...
charakter: žula, rula, krystalická břidlice, v nižších polohách vápenec, pískovec ad.
výchozí místa: Teteven, Trojan, Gabrovo, Kazanlak, Plaškovci, Gurkovo

Cestopis a mapy Staré planiny

SREDNA GORA

Sredna Gora patří k méně známým a opomíjeným pohořím. Je charakteristická zaoblenými tvary bez skal, loukami a bukovými porosty. Je nenáročná, protkaná silnicemi, takže přístupová místa jsou pohodlná. Je dobrým tipem pro návštěvníky mořského pobřeží, kteří zároveň touží po aktivním pohybu.Navštěvovaná je hlavně střední část, která je ohraničena řekami Topolnica a Strjama, na severu nížinami Zlatická a Karlovská a na jihu Pazardžickou a Plovdivskou nížinou. Východištěm je lázeňské město Koprivštica. Po 12 km údolím Krivé řeky je chata Bogdan a po 30 minutách stoupání lze docílit nejvyššího vrcholu Sredne Gory - Bogdanu, odkud je rozhled k Růžovému údolí. Chat je ve Sredne Goře dostatek a jsou na slušné úrovni.

délka:256 km
šířka:46 km
nejvyšší vrch: Bogdan (1.604 m)
další vrcholy: Bunaja (1.572 m), Malak Bogdan (1.531 m), Bratija (1.519 m)
charakter: žula, rula, zřídka vápenec
turistické tipy: Koprivštica, Chisarja - lázeňská historická městečka

VITOŠA

Vitoša se zvedá jako mohutný horský masív asi 10 km jihozápadně od středu Sofie, jejíž předměstí je také východištěm do pohoří. Pod jejími svahy je sofijská kotlina. V pohoří je 10 vrcholů vyšších než 2000 m. Vrcholová část má podobu náhorní planiny, která je rozčleněna na severní, centrální, východní a severozápadní hřeben. Vitoša je národním parkem. Je ideální pro pěší turistiku a lyžařské sporty.

rozloha: 244 km²
délka: 20 km
šířka:18 km
nejvyšší vrch: Černi vrch (2.290 m)

Hlavní hřebenová trasa: Dragalevci - Šťastliveca (sportovní komplex) 3,5 hod. - Černi vrch (2.290 m) 4,5 hod. - chata Kumata (1.724 m, přístup z Kňaževa či Bojany, 110 lůžek) 6,5 hod. - Zlatni mostove (1.350 m) 7 hod. - chata Momina skala (1.495 m, přístup z Kňaževa, Bojany či Vladaje, 40 míst) 8 hod. - Bojana (750 m) 10 hod.

(u jednotlivých bodů je uveden průběžný orientační čas)

LYŽOVÁNÍ

V Bulharsku se lyžuje od prosince do dubna. Nejsnáze dosažitelná lyžařská oblast je Vitoša nad Sofií, ale nejvyhledávanějším místem pro lyžování je Borovec na Rile, 70km jižně od Sofie, který má nejvyšší sjezdovky. Oblíbeným místem zájezdů je též Pamporovo v Rodopech se 17,5 km lyžařských svahů a 34 km běžkařských drah. Na Pirinu je středisko Bansko a 11 km od Banska je vzdálen areál Šiligarnika, vybudovaný pod vrcholem Todorka (2.746 m). Jsou zde dvě sjezdovky (dlouhé 2,5 km a 1,4 km) a veškeré lyžařské zázemí (lanovka, servis, půjčovna, úschovna, občerstvení atd.) Ceny skipasů by se měly pohybovat kolem 11Lv na den. Zimní zájezdy do Bulharska pořádají i naše CK.

Podrobnější informace o lyžování v Bulharsku na stránce Lyžování