Bulharština

Bulharský jazyk patří do skupiny jižních slovanských jazyků. Prošel složitým vývojem a vzdálil se nejvíce slovanskému typu. Nemá skloňování, chybí infinitiv, nejsou zde dlouhé samohlásky. Má společné prvky se sousedními jazyky (rumunština, albánština, novořečtina) a využívá výpůjček z turečtiny, řečtiny a ruštiny.Některá slova prý byla z ruštiny importována uměle za komunistického režimu, aby nahradila slova tureckého původu. Bulhaři je však nepoužívají a setkáme se s nimi spíše jen v česko-bulharském slovníku.

Náš malý přehled mluvnice a nejdůležitějších slovních obratů si neklade za cíl, být nějakým odborným výkladem. Má být jen malou pomůckou pro ty, kteří cestují do Bulharska bez jakékoliv znalosti tamního jazyka a neumí třeba ani cyrilici. Namísto přísné vědecké transliterace užíváme někdy kvůli jednoduchosti vlastního běžného přepisu slov do češtiny. Znak připomínající ruský tvrdý znak, který se přepisuje jako ă, má temnou, hrdelní výslovnost (něco mezi "a"- a hláskou mezi písmeny B a R ve slově Brno.) V sousedství r a l se vynechává.

Dobrá rada: při čtení bulharštiny zkuste zaměňovat bulharská "g" za "h". Možná porozumíte lépe.

Speciální poděkování pánům Todorovi Nedkovi a Markovi Terzijskému za cenné připomínky a jazykové korektury.

BULHARSKÁ GRAMATIKA...

  nemá pádové koncovky
  má 3 rody substantiv (grád, žená, sélo), které se shodují s rodem adjektiv (nóv, nóva, nóvo)
  používá určitého členu kladeného za slovo jako přípona
    (Tová e stája. To je pokoj./Tová e stájata. To je ten pokoj.)
  infinitiv se tvoří částicí da a slovesem v přít.čase (umím číst-moga da četa)
  má 9 časů a 3 třídy
  samohlásky jsou jen krátké
  i a e nezměkčují předchozí souhlásky (dete=dítě)
  množné číslo: mužský rod -ove (syn-synové), -i (studént-studénty)
  ženský rod -i (knyga-knygi)
  střední rod -a (kresló-kreslá), -ja, ija, ta
  přídavná jména: shodují se s rodem podst. jm. (nóv, nóva, nóvo),
    adjektiva množného čísla mají stejný tvar pro všechny rody -i
  zájmena a příslovce: kdo-koj, co-kakvó,što, kdy-kogá, kde-kădé, jak-kák, kolik-kólko
  tázací zájmena:
     jakýjakájaké + mn.č. - kakăv, kakvá, kakvó, +kakví (pro osoby i věci)
    kterýkterákteré + mn.č. - kój, kojá, koé + koí
  osobní zájmena: az, ty, toj, tja, to / nie, vie, te
  ukazovací zájmena:
    ten (tento), ta, to - tója(tózi), tája(tázi), tová,
    množné č. tíja (tézi) pro všechny rody
  přivlastňovací zájmena: (mužský - ženský - střední rod; množné číslo)
    moj - můj, moja - má, moje - mé, moi - moji
    tvoj- tvoja- tvoje- tvoi
    negov- negova-negovo-negovi
    naš -naša- naše -naši
    vaš- vaša- vaše -vaši
    techen -tjáchna -tjáchno- téchni
  mě, mne - me (méne), tebe - te (tébe), ho -gó (négo), ji -ja (néja),
   nás - ni (nas), vás - vi (vas), je - gi (tjach)
  slovesné časy:
     přítomný čas:
        čakam, čakaš, čaka/čakame, čakate, čakat
        (tázací tvar vznikne připojením částice li např.čakaš li,
         záporný tvar vznikne přidáním záporu ne před sloveso např.ne čakam)
        ale dam, dadéš, dadé/dadém, dadéte, dadát
        (stejně tak jam, znam)
     budoucí čas: tvoří se přidáním šte před sloveso
     minulý čas prostý: az bjah, ti beshe toj/tja/to be, nie bjahme, vie bjahte, te bjaha
     minulý čas typu "present perfekt": tvoří se z přítomného času slovesa säm a příčestí minulého áz
        sem byl, tí si byl, toj e byl, tja e byla, to e bylo / níe sme byli, víe ste byli, té sa byli
  podmiňovací způsob:
     az bych, ty by, toj, tja, to by / níe bychme, víe bychte, te bycha
  Přít. čas slovesa mít (nemít):
     áz ímam (njámam), tí ímaš (njámaš), tój, tjá, tó íma (njáma)
     níe ímame (njámeme), víe ímate (njámate), té ímat (njámat)
  stupňování příd.jmen a příslovcí:
     velký, větší, největší- goljam, po-goljam, naj- goljam;
     dobře, lépe, nejlépe - dobre, po-dobre, naj- dobre.
  číslovky:
     edin, dva, tri, četyry, pet, šest…deset,
     edinájset/edinadeset,..dvájset/dvadeset,
     dvájset i jedno(21).. šejset(60), sedemdeset(70)…
     sto, dvesta, trista, četyrystotin…devetstotin,
     chiljáda… milion, miliard.
  Kolko e časa?
     7.00 sedem, 7.10 sedem i deset, 7.15 sedem i petnajset, 7.25 sedem i dvájset i pet,
     7.30 sedem i polovina, 7.35 osem bez dvajset i pet, 7.45 osem bez petnajset, 7.55 osem bez pet.

Cyrilice:

     

ZÁKLADNÍ SPOLEČENSKÁ KONVERZACE...

  Pozdravy

Vítejte! Dobre došli.
Ahoj. Zdrasti./ Zdravej./ Zdravejte. 
Dobré ráno, pane…. Dobro utro, gospodin...
Dobrý den. Dobär den.
Dobré odpoledne. Dobăr sledobjad.(běžně se nepoužívá)
Dobrý večer. Dobăr večer.
Dobrou noc. Leka nošt.
Rád vás vidím. Radvam se da vi vidja
Co je nového? Kakvo novo? 
Jak se máte? Kak ste?
Děkuji, ujde to. Blagodarja, gore-doly.
Nashledanou. Doviždane.
Mějte se hezky. Vsičko chubavo.
Ahoj. Čao!(při loučení)
Šťastnou cestu. Prijaten păt.

  Poděkování

Zde je malá pozornost. suvenýr z Čech. Tova e malăk podarăk za vas.Suvenir ot Čechija.
Děkuji. Blagodarja./Mersí
Není zač. Njama za kakvo.
Děkujeme za všechno. Blagodarja za vsičko.
Děkuji za příjemný, překrásný večer. Blagodarja za prijatnata, prekrasna večer.
...za milou společnost - ...za milata kompanija.

  Souhlas, nesouhlas, omluva

Ano, ne. Da, ne.
Jistě, samozřejmě. Razbira se.
Možná, snad, asi. Može bi.
Vynikající. Prekrasno.
To je fajn. Tova e dobre.
To je škoda. Žalko.
To je trapas. Sramota.
Trhni si nohou! Gledaj si rabotata!
Běžte pryč. Machajte se/Ne iskam da vi gledam.
Promiňte, prosím… Izvinete, molja…

  Konverzace

seznámit se - zapoznája se
Jmenuji se… a je mi…let. Kazvam se…i săm na… godini.
Je mi 23. - Na dvadeset i tri godina săm.
A jak se jmenujete vy? A kak se kazvate vje?
   Kolik je vám let? - Na kolko ste godini?
Těší mě. Prijatno mi e.
Kde bydlíte? - Kăde živete?
Bydlím v Praze. - Živeja v Praga.
dovolená - ótpusk (s rodiči - săs semejstvoto)
Co studujete? Kakvó slédvate?
Jsem student pedagogiky. Student săm po pedagogika.
Můj obor je… Specialnosta mi e…
Jaký je zde měsíční plat? Kakva e mesečnata zaplata tuká?
Kterými jazyky mluvíte? Koi ezici govorite?
Bulharsky mluvím jen málo.Bălgarski govorja samo malko.
Mluvte prosím pomaleji. Govorete po-bavno, molja.
Rozumím, když mluvíte pomaleji. Razbiram, kogato govorite po-bavno.
Jak prosím? Kak molja?
Co říkáte? Kakvo kazvate?
Potřebujeme tlumočníka.Trjábva ni prevodáč.
O co se zajímáte? Ot kakvo se interesuvate?
Rád poslouchám hudbu, baví mě fotografovat, cestovat… Običam da slušam muzika, da fotografiram, da pătůvam...
Líbí se nám tady. Charesva ni tuka.
Mohli bychom se zítra setkat? Možem li da se sreštnem utre?
V kolik hodin? V kolko časa?
V kolik hodin začíná disko? V kolko časa započva diskotekata?
Mohu si s vámi zatančit? Može li da potancuvam s Vas?
Líbíš se mi. Charesvaš mi.
Jsi milá. Mnogo si mila.
Máš krásné oči, nohy. Imaš krasivi oči, chubavi kraka.
Polib mne. Celuni me.
Zamiloval jsem se do tebe. Vljubich se v tebe.

Pojedeme k moři, do hor, do Istambulu.Šte otídem na moré, na planiná, do Istambul. 
Jak dlouho se zdržíte?Kolko vréme šte ostánete? 
Kolem 14 dní.Ókolo četyrinádeset dni.

  Svízelné situace

Co se stalo? Kakvo stana?
Co je s tebou? Kakvo ti e?
To nic, to přejde. Ništo, šte mine.
Necítím se dobře. Ne se čuvstvam dobre.
Bolí mě hlava. Boli me glavata.
Jsem unaven. Izmoren săm.

Mám zlost. Jad me e. 
Zavolejte doktora, policii. Izvikajte lekar, policija.
Pomozte mi. Pomognete mi.
Ukradli mi doklady. Otkradnacha mi dokumentite.
Byli jsme okradeni. Obracha ni.
Kolik vám dlužím? Kolko vi dălža? 

 

  Důležité nápisy a slova

město - grad
vesnice - selo
hory - planina
moře - more
mořský břeh - morski brjag
písek - pjasăk
pláž - plaž
koupání zakázáno - kăpaneto zabraneno
fotografování zakázáno - snimaneto zabraneno
pokladna - kasa
vstupné - vchod
vstup volný - vchod svoboden
východ - izchod
směnárna - čejndž bjuro, obmjana na valuta
potraviny - chranítelni stoki 

  Čas 

dnes - dnes
zítra - utre
odpoledne - sled objad
týden - sedmica
červen, červenec, srpen - juni, juli, avgust
letos - tazi godina
loni - minalata godina
15.8. Nanebevzetí P.Marie - uspenie bogorodično
V kolik hodin se sejdeme? - V kolko časa šte se vidim?
přijedeme - šte pristignem
odjíždíme - zaminavame 

  Zvířata - Životni 

pes- kuče, pes
kočka - kotka
kůň - kon
osel - magare 

  Člověk -Čovek 

Části těla
hlava - glava
obličej- lice
ústa - usta
tvář - buza
vlasy - kosa
blond - rusi kosi
tmavé - tămna kosi 
prsa, hruď - gărdi
břicho - korem
pas - talija
záda - grăb
zadek - zadnik
pochva - vlagalište
pyj - măžki člen
noha - krak
hezké nohy - chubavi kraka
stehno - bedro
ruka - răka 

  Popis a vlastnosti 

vysoký - vysok
malý - malăk
tlustý - debel
štíhlý - stroen/strojna
hloupý - glupav
inteligentní - inteligenten, umen
svobodný - neženen
zábavný - zabaven, vesel
klidný - spokoen
líný - mărzeliv
pilný - părgav
nepříjemný - neprijaten
nesmělý - nesmel
nezkušený - neoliten
milý, sympatický -mil, sympatičen
blázen - lud 

Je to atraktivní žena. Tja e atraktivna žena.
Vypadá mladě. Ima mladežki vid.
Vypadáte velmi dobře. Izgleždate mnogo dobre.
Má stále dobrou náladu. Vinagi e v dobro nastroenie.
Je všestraně nadaný. Toj e vsestrano nadaren.
Neumí se chovat. Neumee da se dărži dobre. 

  Na nádraží 

nádraží - gara
železnice - železnica 
Kde je nádraží? Kăde e garata?
Kudy se jde…? Kak se otiva…?
Jak se dostanu… Kak moga da otida…
jízdenková kasa - biletna kasa
místenková pokladna - kasa za zapazeni mesta 
jízdenky - bilety
zpáteční jízdenka - bilet za otivane i vraštane
jízdní řád - razpisanie
rychlík - byrz vlak 
lůžkový vagón - spalen vagon 
nekuřáci - nepušači 
nástupiště - peron
Příjezdy - Pristiga
Odjezdy - Trăgva
z…do… - ot… do…

Kdy jede první (poslední, příští) vlak do Burgasu? Koga trigva părvijat (poslednijat, sledvaštijat) sutrašen vlak za Burgas?
Kdy je v Sofii? Koga e v Sofija?
Jaké je nejlepší spojení do Sofie? Koja e naj-udobnata vrjzka za Sofija?
Jak dlouho to trvá? Kolko vreme trae tova?
Je to přímý vlak? Direkten li e vlakăt?
Kde mám přesedat? Kăde trjabva da smenja vlaka?
Zastavuje vlak v Zimnici? Spira li vlakăt v Zimnica?
Kolik to stojí? Kolko struva?
Promiňte, je toto místo volné? Izvinete, svododno li e tova mjasto?
Je obsazené. Zaeto e.
Zastavuje tento vlak v Ruse? Spira li tozi vlak v Ruse?
Je tu někde autobusová zastávka? Ima li tuk njakde avtobusna spirka? 

  Ve městě 

Měl bych dotaz. Imam edin văpros.
Hledám… Tărsja…
Je to daleko? Daleče li e?
Potřebuji, chci směnit peníze. Trjábva, ískam da smenja pari.
Je tu někde směnárna? Ima li njakde nablizo bjuro za obmjana na valuta?
Dejte mi pouze 10 leva. Dajte mi samo 10 leva.
Kolik je poštovné do Čech? Kolko e taxata za Čechija?
známky - marki 

  Bydlení 

byt - apartament
podkrovní - mansarda
turistická chata-chiža
přístřešek- zaslon
Máte volné pokoje? Imate li svobodni staji?
(Musíme se zapsat. Trjabva da se zapišem.
Je třeba mít razítko v pasu na pobyt. Trjabva da imam pečat v pasport za prebivávane.)
klozet - klozet
koupelna - banja
sprcha - duš
voda teplá/studená/pitná - voda topla, studena, za piene
lednička - chladilnik
sklenička - čaška
talíř - činija
žárovka - kruška
žehlička - jutija
stůl - masa
židle - stol
postel - leglo
přikrývky - zavivky 

  Restaurace 

Hospoda - krăčma, restorant, gostilnica
Promiňte, je ten stůl volný? Proštávajte, svobódna li e tázi mása?
Mohu dostat jídelní lístek? Moga li da poluča menjuto (menju s napitky)?
Nechci nic. Ne iskam ništo.
Pane vrchní, doneste nám ještě chleba. Gospodine, donesete ni ošte chljab.
Slečno,… Gospožice…
Ještě pivo a limonádu. Ošte bira i limonada.
jídlo - gózba, jástije
polévka - súpa
Už máme objednáno. Veče sme porăčali.
Dobrou chuť. Prijaten apetit.
Je to dobré? Vkusno li vi e?
Ano, je to výborné. Da, čudesno e !
Platím! Plaštam, molja!
Kolik budu platit? Kolko vi dălža?
dohromady - obšto
zvlášť - pootdelno
účet - smétka
pečené kuře - pečeno pile
sekaná - mljano meso
na rožni - na šiš
guláš - gulaš
zmrzlina - sladoled
pivo - bira, pivo
víno bílé, červené - vino bjalo, červeno
rum - rom
hranolky - părženi kartofki 

  Obchody 

Od kolika je otevřeno? Ot kolko e otvoreno?
Dejte mi 10 (20) dkg šunky, prosím. - Dajte mi sto (dvesta) grama šunka, molja.
30dkg balkánského sýra nebo tvrdého sýra. Trista grama sirene ili kaškaval.
trvanlivý salám - traen salam
meloun - dynja
broskev - praskova
meruňka - kajsija
potřebuji - trjabva mi
sleva - namaljene 

barvy - cvetove
bílá - bjal
černá - čeren
hnědá - kafjav
modrá - sin
červená - červen
stříbrná - srebăren
zlatá - zlaten
zelená - zelen
žlutá - žălt
Chci si pronajmout slunečník na jeden den.. Iskam da vzema podnaem čadăr za edin den.

  Doplňující slovíčka

muž, žena - muž, žená
pán, paní, slečna - gospodin, gospoža, gospožica
dívka - devójka
kluk - momčé 
rodina - seméjstvo
matka - májka
otec - baštá
syn - syn
dcera - dăšterjá
bratr - brat
sestra - sestrá

Několik slov závěrem...

Už po krátkém pobytu se lze do bulharštiny docela obstojně zaposlouchat a částečně jí rozumět. Mnohá slova jsou podobná našim, mnohé lze odvodit např. z ruštiny, ačkoliv Bulhaři obvykle podobnost s ruštinou odmítají. Právě kvůli jisté podobnosti slovanských jazyků může dojít k nedorozuměním. Uvádíme několik příkladů:

bezcennen - neocenitelný, významný
stol - židle
vrag - nepřítel
korist - zisk, prospěch
dovolen - spokojený
zmija - užovka (naše zmije je pepeljanka)
jad - zlost
otrova - jed
bašta - otec
brak - manželství (ale je pravda, že tak mohou označovat také zmetek)
godina - rok
razchod - výdaj, útrata
samička - sama
pitomec - chovanec jakéhokoliv ústavu
pozor - hanba, ostuda
na pravo - přímo (napravo je "na djasno")
skoro - rychle, brzo
zapomnjam - pamatovat si
rano - brzo (ráno je "sutrin")

Nezapomínejme též, že v Bulharsku se na souhlas a nesouhlas kýve hlavou opačně! A aby to bylo ještě složitější, někteří Bulhaři ve styku s cizinci kývají "evropsky".

 


Webové stránky zdarma