Základní informace o Bulharské republice...
Velký státní znak Bulharské republiky
Oficiální
název: Bulharská republika (Republika Bălgarija)
Geografie:
Stát v jihovýchodní Evropě, na východě Balkánského poloostrova. Hranice
s Jugoslávií, Rumunskem, Tureckem a Řeckem, východní hranicí je v délce
378 km Černé moře, přirozenou hranicí s Rumunskem je v délce 470 km
Dunaj.Středem státu se táhne pohoří Stará Planina (dříve pohoří Balkán),
nejvyšší pohoří Rila (Musala 2925 m.n.m.), Pirin, Vitoša a Rodopy. Sever v
povodí Dunaje (přítoky Iskar, Jantra, Ogosta, Osam, Vit), jih je odvodňován
do Egejského moře (řeky Struma, Marica, Mesta). Pobřeží je odvodňováno přímo
do Černého moře (Ropotamo, Kamčija, Ďavolska, Rezovska). Řeky jsou většinou
krátké, nesplavné, chudé na vodu). Úrodná je Podunajská a Hornotrácká nížina.
Významné chráněnné oblasti: Vitoša a Pirin.
Klima:
Mírné kontinentální podnebí, černomořské pobřeží a povodí Marice tvoří
přechod k podnebí středomořskému, průměrné teploty v lednu - 2 až + 2
°C, v červenci 21 až 24 °C, průměrné roční srážky od 450 mm (Dobrudža)
do 1250 mm (vrcholky hor).
Flora,
fauna: Třetinu území pokrývají lesy (borovice, rumelská sosna, smrk,
jedle, kleč, dub, buk, habr, jilm, jasan, lípa, líska).Přes 3.000 rostlinných
druhů středoevropských, středozemních a stepních, v černomoří zimostráz,
cypřiš, v horách alpská růže, protěž. Savci:medvěd, vlk, liška,
jezevec, divoká kočka, divoké prase, rys, šakal, myšovití hlodavci, jelen,
srnec, kamzík, netopýr. Ptáci: např.orel, sup, pelikán, koroptev, bažant,
orebice ad.
Fotogalerie
rostlin, ptáků a zvířat v Bulharsku, organizace Pandion
Rozloha:
110 993,6 km2 (2001)
|
 |
|||||||||
Hustota zalidnění: cca 72 obyvatel na km2 (2001)
|
Složení obyvatelstva: |
|
podle bydliště:
podle pohlaví:
podle věku:
podle národnosti:
podle náboženství: |
5.500.695 ve městech, 2.472.976 na vesnicích
(2001) 3.888.440 mužů, 4.085.231 žen (2001) 0-14 let: 17%,15-64 let: 67%, 65 let a výše: 16%. Muži se dožívají 68 let, ženy 75 let (1997) Bulhaři 85.6%, Turci 9.5%, Cikáni 4%, další 1% (1998) pravoslavní 66,9 %, muslimové 13,9 %, bez vyznání 17 %, protestanti 1,25 %, římskokatolíci 0,83 % |
Další informace o náboženské situaci v
Bulharsku
Blíže o národnostních menšinách v
Bulharsku
Úřední
jazyk: Bulharština. Patří do skupiny jižních slovanských jazyků.
Jazyk prošel složitým vývojem a vzdálil se nejvíce slovanskému typu. Nemá
skloňování, chybí infinitiv. Je pod vlivem sousedních jazyků (rumunština,
albánština, novořečtina) a využívá výpůjček z turečtiny, řečtiny a
ruštiny. Písmo je kyrilské (cyrilice).
Politický systém: parlamentní demokracie
Zákonodárný
sbor: jednokomorové Lidové shromáždění s 240 poslanci volenými na 4
roky
Vláda:
20 ministrů a premiér.
Premiér
vlády: od r.2001 Simeon Sakskoburggotski (nar.1937, poslední bulharský
car, vypuzen z vlasti r.1946, zpět se vrátil r.1996, ve španělském exilu působil
jako ekonomický poradce, v r.2001 založil své hnutí NDS II.)
Hlava státu: prezident volený přímou volbou na pět let.
Od 22.1.2002 Georgi Parvanov (nar.1957, doktor historie, v letech 1994-96 místopředseda
a od r.1996 předseda Bulharské socialistické strany, za níž kandidoval.
Podpora voličů 54,13%. Ve funkci nahradil P.Stojanova.
|
Základní ekonomické údaje (2000): |
|
Reálný růst HDP:
HDP:
Nezaměstnanost:
Inflace:
Průměrný zaměstnanecký plat:
Zahraniční dluh:
Zahraniční investice:
Směnný kurz: |
4,9% (2001) 4,3 (2002, pololetí) 29,618 mld.Lv (2001), 14,4 mld.Lv (2002, pol) 17,3 % (2001, nejnižší v Sofii 4,7 %, nejvyšší v Targovišti 33 %) 14,8 (2001), 0,6 (2002, srpen) cca. 130 USD (2001) 10,3 mld. USD (2001) 651 mil.USD (2001) 229 mil. USD (2002, pol) USD/BGN: cca.1,66, EUR/BGN: cca.1,95 (2003) |
Měna: 1Lev ( = 100 stotinek), mn.č.leva, mezinárodní označení BGN
| Státní
svátky a významné dny |
||
| Stabilní státní svátky: | ||
|
1. 1.
3. 3.
1. 5.
6. 5.
24. 5.
6. 9.
22. 9.
1.11.
24.- 26.12. |
Nový rok Osvobození z osmanské nadvlády (1878) Svátek práce Den sv.Jiří (Gergiovden), Den chrabrosti a bulharské armády Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání Den sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím (1885) Den nezávislosti (1908) Den národních buditelů Koleda (Vánoce) |
|
Pohyblivé svátky - Velikden (Velikonoce): |
||
|
|
||
| Státní
hymna
|
Státní vlajka |
