Co vše je dobré vědět před cestou...

První Češi navštívili Bulharsko po jeho osvobození z turecké vlády (1878). Významnou měrou se podíleli na budování vznikajícího státu a oživení kulturního života. Vzpomínán je zejm.prof.slavistiky Konstantin Jireček, který stál u zrodu bulharského školství a sepsal bulharské dějiny. Neméně slavní byli malíři Jan Václav Mrkvička a Jaroslav Věšín, amatérští archeologové bratři Škorpilové, hudebníci Josef Chochola, K.J.Jermář ad. Spolu s nimi přicházeli učitelé, stavitelé železnic (ing.Trnka), pivovarů (bratři Mildové a Proškové) a další.Také dnes jsou vztahy mezi Čechy a Bulhary mimořádně dobré. Pravidelně se uskutečňují vzájemné státní návštěvy a do Bulharska směřují podnikatelské mise.

Největším turistickým magnetem je Černé moře. Na dovolenou do Bulharska jezdíme od r.1948 (první dřevěné hotely Čedoku v letovisku Družba, dnešním Sv.Konstantinu). Bulharsko bylo jednou z mála zemí, kam bylo možné v éře socialismu vycestovat. Počet turistů a rekreantů stále rostl a v 80.letech do Bulharska jezdilo na 400.000 Čechoslováků. V 90.letech s otevřením hranic zájem o Bulharsko značně opadl. Země navíc získala pověst nebezpečného a nestandardního prostředí. Desítky černomořských kempů se rozpadly, odborářské ubytovny upadaly. Od r.1996 se situace v zemi stabilizovala a stále zlepšovala. Turistický ruch opět ožil. V této době se také začali do Bulharska opatrně vracet i Češi. Zahraniční investoři změnili pobřeží k nepoznání. Hotelové komplexy byly privatizovány, kvalita služeb významně stoupla. Zájem o budování dalších ubytovacích kapacit neutuchá. Dnes se staví na pobřeží dalších 120 hotelů! Zaznívají už varovné hlasy ekologů a architektů před přehnanou stavební aktivitou a ničením krásné přírody.
Bulharsko se stává také rájem pro lyžaře. Pohoří Pirin je nejpopulárnější lyžařskou destinací střední a východní Evropy a moderní středisko Bansko se stalo doslova hitem loňské zimní sezóny. Obrovské investice budou také vynaloženy na rozvoj zimního střediska Borovec v pohoří Rila s ambicí uspořádat ZOH v roce 2014. Populární je i Pamporovo v Rodopech. Také v létě lákají Pirin a Rila mnoho mladých českých turistů. Turistický ruch v bulharských horách začal už ve 20.letech 20.století. Dnes i sem posílají cestovní kanceláře naše turisty se zájmem o aktivně trávenou dovolenou.
Bulharsko je nově objevováno i jako destinace "historické turistiky". V poslední době učinili archeologové úžasné objevy v údolí thráckých králů na legendární Šipce. Z místa má být vybudována podobná atrakce jako egyptské Údolí králů.
Do budoucna se očekává bouřlivý rozvoj lázeňských center, která jsou nyní zcela zanedbaná. Země má přitom řadu léčivých pramenů.
V minulých letech jezdilo do Bulharska kolem 30.000 Čech, v roce 2004 jich už přijelo přes 100.000. Letos by jich mohlo podle odhadů přijet až kolem 150.000.V mnohých letoviscích lze narazit na české nápisy, české restaurace, fungují česká centra, vloni byl ve Varně otevřen nový honorární konzulát. Bezvízový pobyt byl pro Čechy prodloužen z jednoho na tři měsíce. V Bulharsku je stále levně a jak ukazují srovnávací testy, ceny potravin už pro nás jinde v Evropě nejsou nižší.

Důležité kontakty

  Velvyslanectví ČR v Sofii:
    Posolstvo na Češkata Republika, ul. Janko Sakazov 9, 1000 Sofia, Bulgaria
   (mezi hotelem Serdika a Národním statistickým úřadem, orientační bod kruhový objezd s památníkem V.Levského, vchod z ulice Panajot Volov)
    tel.: 00359-2-946 11 10-1, 00359-888-398045 (služba mimo pracovní dobu a o víkendu)
    mobil:00359-888-398045 (pohotovostní telefon pro případ nouze v mimopracovních hodinách)
    e-mail: sofia@embassy.mzv.cz
    http://www.mzv.cz/sofia
    velvyslanec ČR v Bulharsku: PhDr. Petr Dokládal (od r.2001)
    provozní hodiny: po-pá: 07.45 - 16.15 hod.
    úřední hodiny pro veřejnost: po, st, pá: 09.00 - 12.00 hod.

Honorární konzulát ve Varně:
    Konzulát byl otevřen v květnu 2004 pro podporu vzájemných vztahů mezi ČR a Bulharskem a pro pomoc českým turistům v přímořských oblastech zejména v případech nouze. Při ztrátě nebo odcizení     pasu je zde vydán náhradní doklad.
    Adresa: Cani Ginčev 24, 9002 Varna, Bulgaria
    tel.: 00359 52 641 775
    mobil: 00359 887 648029
    mobil: 00359 52 500 626 (pohotovostní telefon pro případ nouze v mimopracovních hodinách)
    e-mail : Varna@honorary.mzv.cz
    http://www.mzv.cz/sofia - vízové_a_konzulární_informace/Honorární_konzulát_Varna
    honorární konzulka: Mgr. Zdeňka Boevová (od r.2004)
    provozní hodiny: út. a čt.: 14.00 - 16.00 hod.

  České centrum:
    ul. Rakovska 100, 1000 Sofia, Bulgaria
    tel.: 003592/9813910, 9813826 , fax: 003592/9813911
    e-mail: ccsofia@czech.cz
    http://www.czechcentres.cz/sofia
    ředitelka: Mgr. Vlasta Ransdorfová (od r.2003)
    úřední hodiny: po-čt: 10.00 - 17.30 hod., pá: 10.00 - 16.00 hod.

  Velvyslanectví Bulharské republiky:
    Krakovská 6, 110 00 Praha 1
    centrála - tel.: (02) 22 21 12 58, 22 21 12 60, 22 21 02 30, 22 21 20 11, fax: (02) 22 21 17 28
    provozní hodiny: po-pá: 8.00-17.30 hod.
    sekretariát velvyslance - tel.: 22 21 12 59, e-mail: bulvelv@mbox.vol.cz,
    velvyslanec Bulharska v Praze: Ing.Martin Tomov (od r.1999)
    konzulární oddělení - tel.: 22 21 02 31
    úřední hodiny konzulárního oddělení: po-pá (kromě st) 8.30 -11.30 hod

  Bulharské kulturní a informační středisko v Praze, Rychtářská 1, Praha 6-Dejvice, Tel. +420 233326862

Pasové a celní předpisy

V roce 2005 vstoupil v platnost nový Cizinecký zákon, který přinesl určité změny pro turisty. Vyžaduje se cestovní pas s platností nejméně o tři měsíce delší než je předpokládaná doba pobytu. Vstupní razítko v pase je povinné. Statistická karta už není vydávána. Cizinec ale na hranici sděluje účel své návštěvy a místo pobytu. Může být požádán i o prokázání dostatečných prostředků (27EUR na osobu a den) a zdravotního pojištění, které je od r.2002 povinné. Tento krok je ale určen zejména k eliminaci nežádoucích osob bez prostředků. Od r.2003 existuje pro české turisty, kteří necestují do Bulharska za účelem výdělku, bezvízový styk na dobu tří měsíců. Při překročení této doby ale hrozí pokuta 500 BGN (cca.7.800,- Kč). Stejnou pokutu zaplatí také ten, kdo nedodrží předepsanou časovou lhůtu 24 hodin, pokud uvede, že Bulharskem pouze tranzituje. Do 5 dní po vstupu do země musí být každý cizinec přihlášen k pobytu na místním Úřadě pro administrativní kontrolu cizinců nebo na obvodní policejní správě. Tyto orgány mají být také informovány o každé změně adresy, která trvá déle než 5 dní. Při pobytu v horách je třeba se registrovat na každé chatě. Je to důležité už pro případ pátrání po ztracených turistech. Podle zákona se o registraci cizince musí vždy postarat majitel ubytovacího zařízení (hoteliér, ale i majitel privatu, kempu či známý, u něhož turista bydlí). Sám se registruje jen ten, kdo nikde nebydlí. Potvrzením o pobytu je obvykle registrační karta (adresna karta za čuždenci) nebo razítko přímo v pasu. Je absurdní, že ačkoliv ze zákona nesmí být za nesplnění registrace nesvědomitým ubytovatelem trestán turista, obvyklá pokuta 100 BGN (1.600,- Kč) je v praxi vyžadována často právě po něm, neboť při ubytování na soukromé adrese nemůže svůj pobyt obvykle doložit. Při opakovaném neplnění registrační povinnosti může být požadována pokuta až 1000 BGN.

Deklaruje se zboží přesahující hodnotu 300 USD. Bezcelně se vyváží max. 200 ks cigaret, 50 ks doutníků, 2l vína, 1l destilátu, 500g kávy, 100g čaje, 50 ml parfému nebo 250 ml toaletní vody, šperky a doplňky ze slitin zlata a platiny do 60 g, ze slitin stříbra do 300 g. Sepsání převážených věcí se vyžaduje zejména při tranzitu z Turecka, aby nedošlo k jejich prodeji v Bulharsku. Tento seznam se pak předloží při výjezdu ze země. V Bulharsku není povinná výměna valut.

Poznámka: Ostré předměty v příručních zavazadlech jsou na hranicích zakázané a mohou být konfiskovány.

  Předpisy na oficiálních stránkách MZV ČR

Čas

SEČ + 1 hodina, od dubna do září letní čas, tzn. +1hod.

Peníze, směnárny

Měnovou jednotkou je 1Lev, značka Lv (1Lv=100 stotinek), mezinárodní označení BGN. V r.1999 byla měna pevně navázána na DEM v poměru 1:1. Později navázána na euro (1 EUR = cca.1,95 Lv). Ve vztahu ke koruně je 1Lv asi 16 Kč. Bankovky jsou v hodnotě 1, 2, 5, 10, 50. Hodnoty mincí jsou 1, 2, 5, 10, 20 a 50 stotinek. Dnes lze sehnat leva i v ČR (např.směnárny Cheqpoint), ale nikoliv běžně, neboť měna není volně směnitelná. Doporučuje se směna z EUR či USD, případně i české koruny, ale kurs je méně výhodný. Upozorňujeme, že mnozí Bulhaři odmítají bankovky, které jsou popsané či jinak poškozené a zkoumají pravost u nových (černých) dolarových bankovek. Nikdy nevyužívejte nabídek pouliční směny valut, vždy se jedná o podvod. Směnáren je mnoho. Obvykle si neúčtují poplatky a jejich služby jsou solidní. Pravidelně se ale objevují i případy nepoctivých směnárníků. Na svých tabulích uvádějí kurz na první pohled reálný, ale ve skutečnosti nenápadně upravený (připsaná jednička, chybějící desetinná čárka apod.), takže zákazník nedostane odpovídající částku. Pomoci se obvykle nedovoláte, neboť jste podle provozovatele i místních orgánů v podstatě souhlasili s uvedenými podmínkami. Je třeba uvedený kurz vždy pečlivě zkontrolovat a nechat si jej nejlépe i potvrdit pokladním. Od roku 2005 Ministerstvo financí zesílilo kontrolu nad soukromými směnárnami. Jejich kurzy se nyní nesmí lišit od kurzu Bulharské národní banky o více než 20%, čímž by podobné problémy měly být potlačeny. Ve velkých městech lze bezpečně měnit pochopitelně i v bankách (United Bulgarian Bank, Bulbank, Bulgarian Post Bank, Raffeisen Bank, Biochim Commercial Bank). Kurzy bývají na první pohled výhodnější, než ve směnárnách, ale jsou obvykle účtovány poplatky. Banky jsou otevřeny mezi 9.00 - 16.00hod. a pouze ve všední dny. Bankomaty přijímají kreditní karty Cirrus, Maestro, JCB, Visa, MasterCard a American Express. Placení kartou není ještě běžné a často je za něj účtována přirážka. American Express, Visa a MasterCard lze ale obvykle použít v hotelích, vybraných restauracích, půjčovnách aut, některých benzínkách a turistických obchodech. Vhodnost karty pro Bulharsko, kurz a provize doporučujeme předem ověřit u vaší banky. Maximální denní limit je u většiny bulharských bank obvykle 200BGN. V Bulharsku byly r.2000 zavedeny registrační pokladny a každý, kdo provozuje jakoukoliv službu, má povinnost vydat účtenku v domácí měně. Při oficiálních platbách proto mohou nastat jisté problémy, pokud budete chtít zaplatit cizí měnou. Toto se však rozhodně netýká placení ubytování v privátu apod.

Bulharské bankovky

  Kursovní lístek
  Podrobný popis všech bankovek na stránkách Bulharské národní banky (BNB)

Obyvatelstvo, jazyk, specifika

V Bulharsku žije po masové emigraci (motivované ekonomickými problémy v posledních letech) necelých 8 milionů obyvatel, z toho přes milion v hlavním městě Sofii. Bulhaři jsou obecně přívětiví, komunikativní a pohostinní. Češi jsou stále považováni za bratrský národ, který má slušné renomé.Nesetkáváme se proto často s nějakým nepříjemným jednáním. Nekažme si dobrou reputaci a ve vlastním zájmu se vyvarujme zbytečného ostentativního předvádění větší solventnosti, které od nás místní nečekají a může se jich dotknout, nebo které může v krajním případě vzbudit pozornost kriminálních živlů.
Bulhaři mluví bulharským jazykem, píší kyrilským písmem, důležité nápisy jsou též v latince. Domluvit se lze i rusky, světovými jazyky jen částečně. Národní mentalita odpovídá jihovýchodnímu regionu. Často narazíme na ležérní postoj a všeobecné improvizování. Mnoho lidí ale musí pro svou obživu dost tvrdě pracovat. Většina obyvatelstva se pohybuje na hranici chudoby, jeho kupní síla je oproti naší asi čtvrtinová a každý výdělek je proto pochopitelně vítán. Lidé často nevidí žádnou perspektivu a svým politickým vůdcům nedůvěřují. Populistické sliby však mají stále očekávaný ohlas. Bulhaři se touží přiblížit zatím nedostižným západním vzorům a hodně si slibují od budoucího vstupu do EU. Ožehavými problémy, které je trápí, jsou nízké platy, vysoká nezaměstnanost, neustálé propouštění, neúměrné zvyšování cen energie, špatná činnost zdravotních pojišťoven, vysoké ceny léků a nákladů na léčení, likvidace národního průmyslu, korupce, vysoká kriminalita, špatná činnost soudů... Bulhaři mají nedůvěru ke svému státu, ale svou zemi milují a lze říci, že jsou poměrně hrdým národem.Specifikem v komunikaci s Bulhary je jejich zavrtění hlavy na souhlas a naopak přikývnutí na nesouhlas. Problémy může způsobit skutečnost, kdy se Bulhaři snaží přizpůsobit cizinci. ujistit se pak můžeme otázkou "da ili ne" (ano nebo ne). Nemělo by vás překvapit běžně rozšířené tykání, nejedná se o nezdvořilost, ale spíše o srdečnost.Narozdíl od Turecka se v Bulharsku nesmlouvá. Výjimkou jsou pouze služby taxi a ubytování v privátu.

Pro zajímavost se podívejme, co říká o Bulharech Ottův slovník naučný (1888-1909): "Není jednotného typu bulharského, vyskytují se tváře rázu slovanského, románského, řeckého i tureckého. Horalé balkánští (ze Staré planiny) a rhodopští jsou malí, vysocí lidé nalézají se ve Vidinsku a Sofijsku. Barva vlasův a očí je nejvíce temná. Bulhar je svalnatý, snese veliká namáhání, je pracovitý, zdánlivě klidný, ale zčásti cholerický a svéhlavý. Způsob života jeho jest velice střídmý..."

Ubytování

Ubytovat se lze v kempech, mládežnických ubytovnách a turistických domech, horských chatách, klášterech, privátech a hotelích. Často platí dvojí ceny, takže cizinci platí více, než Bulhaři.
Kempy obvykle nelze doporučit. Umístěny jsou často na nevábných místech při okrajích obcí a u silnice. Jejich stav navíc nebývá dobrý. I zprivatizované kempy očividně chátrají a služby neodpovídají cenám. Za stan se platí 7-10 Lv, za bungalov kolem 25Lv. Kempy mají obvykle otevřeno od května do října, přímořské jen od června do září. Stanování mimo kempy je oficiálně zakázáno, ale víceméně tolerováno.
Mládežnických ubytoven je v Bulharsku kolem padesáti. Některé ubytovny slouží jen místním, ale ty, které spravuje Bulharská agentura mládeže Orbita (bulv.Chr.Botev 48, Sofia), jsou k dispozici i našim turistům. Ubytovny jsou např. na Rile (22km od monastýru), v Bataku, Loveči, Velikém Trnovu, Šumenu, Varně, Primorsku ad. Otevřené jsou od května do září, mezi 6.00-23.00hod. Cena se pohybuje od 5-10 USD. Ne všechny ubytovny jsou členy mezinárodních organizací (Youth Hostels Association, Hostelling International), takže jejich karty nemusí být přijímány. Jednoduše zařízené turistické domy (turističeski dom) či noclehárny (turističeska spalnja) stojí při atraktivních turistických stezkách ve městech i vesnicích. Nepříjemností může být velká přirážka pro cizince. Ubytovat se lze také v monastýrech (např.Rila a Čerepiš).
Horské chaty nabízí pouze základní standart se společným sociálním zařízením. Za noc se platí 10-35 Lv. Mnohé chaty jsou otevřené pouze od května do října, v místech lyžařských svahů pochopitelně i v zimě.
Privátní ubytování (pokoj, byt, privátní pension) lze sehnat běžně za 5 Lv, ve městech za 10-12 Lv. Ubytování nabízejí v hojném počtu pouliční agenti či ubytovací kanceláře přímo na letišti či nádraží. Lze si jej samostatně domluvit prakticky kdekoliv i bez předchozí rezervace. Priváty lze doporučit jako prosté, ale velmi výhodné ubytování. Rodiny, které ubytovávají cizince, se chovají slušně a přívětivě.Dříve, než na nabídku přikývnete, je ovšem nutné se přesvědčit, kde dům stojí. Zda není na nepěkném místě či ve velké vzdálenosti od centra nebo od moře.
Hotely jsou kategorizovány obdobně jako u nás od jedné do pěti hvězdiček. Za nejlevnější hotel zaplatíte 10-15USD/osoba/noc.Tříhvězdičkový hotel stojí 50USD. Cena v luxusnějším hotelu je pochopitelně mnohem vyšší, asi150USD a více. Dáváte-li přednost ubytování zprostředkovanému cestovní kanceláří, zřejmě nejvýznamnějšími specialisty na Bulharsko v ČR jsou Alexandria, Bulgariatour, Wicomt, Parkam. U některých kanceláří lze zaplatit pouze pobyt a využít vlastní dopravy.

Vstupné do muzeí a historických památek

Vstupné je pro cizince vždy výrazně dražší, než pro domácí obyvatelstvo. Zdarma je vstup do monastýrů vč.Rilského, kostelů, do Historického muzea v Sofii a skanzenu v Koprivštici. Vstupné do hradů nebo třeba do římského amfiteátru v Plovdivu činí 2Lv, do muzeí kolem 3 Lv, muzeum v Rilském monastýru 5 Lv. Vyšší je vstupné do kostelíka v Bojaně, který je památkou Unesco a jsou zde velmi vzácné fresky (10 Lv.).

Fotografování

K dostání jsou všude filmy světových značek v cenové hladině přibližně stejné jako u nás. Vyvolání je o něco výhodnější. Vyvolání filmu cca. 1Lv, zhotovení fotografie do 1 hod. vyjde asi na 6 Kč.

Půjčovny a turistické atrakce u moře

Bulharské firmy půjčují oproti dokladům auta za denní poplatek již 30 - 50 EUR za den. Jsou zde zastoupeny ale i mezinárodní firmy Avis a Hertz, které zapůjčí auto i proti kreditní kartě, cena je ovšem vyšší. U poboček cestovních kanceláří v černomořských střediscích si lze půjčit jízdní kola oproti záloze cca. 17 EUR + 3 Lv za hodinu. Seskok padákem lze pořídit za 45 Lv, let na rogalu za 35 Lv, půlhodinový ponor včetně instruktáže v češtině za 24 EUR.

Telefon, poštovné, internet

Mezinárodní předvolba do Bulharska je +359 + místní volačka bez nuly. Sofie (02), Plovdiv (032), Burgas (056), Varna (052), Ruse (082), Stara Zagora (042), Pleven (064), Jambol (088), Veliko Trnovo (062).

Důležité telefony:

	160- hasiči
	150- záchranka (barza pomošt)
	166- policie 146- silniční pomoc (patna pomošt)

Přímá telefonní volba do ČR je přes +42 + místní volačka. Ve městech jsou telefonní automaty na karty: oranžové BulFon či modré Mobika (cena nejlevnější karty 5 Lv, hovor do ČR trvá asi 3min., nejdražší karta za 25 Lv). Některé budky společnosti Mobika přijmou i karty Visa a MasterCard pro hovory do zahraničí. Volat se dá na objednávku i z pošty či samostatného centra BTC, kde lze rovněž faxovat. Cena hovoru do ČR je asi 2,2 Lv/min. Na bulharském trhu jsou dva mobilní operátoři Cosmo Bulgaria Mobile EAD (Globul) a MobilTel (M-Tel) přes které lze využít službu roaming. Hovor do ČR v síti Eurotel (na displeji MobilTEL) stojí cca. 52 Kč za min. Příchozí hovor z ČR je zpoplatněn jako mezinárodní hovor dle vybraného programu Eurotel GSM. Místní volání stojí 15-20.- Kč/min. Příjem SMS zdarma, odesílání 10,-Kč. Hovor do ČR v síti T-Mobile Twist (na displeji operátor M-TEL GSM BG) 40,-Kč/min. Příchozí hovor z ČR stojí cca 33,-Kč/min. Místní volání 18-24.-Kč/min. Příjem SMS zdarma, odesílání 10.-Kč. Oskar má volání do ČR dražší, asi 70,-Kč, ale má levné příchozí hovory za 11 Kč. V případě odblokovaného mobilu jsou vůbec nejvýhodnější předplacené karty operátora Globul s tarify B-connect a B-connect SMS v ceně od 16-20 Lv (256-320,-Kč) s kreditem asi 19 Lv. Dobíjet se pak dají za 15, 25, 40 Lv (240, 400, 640 Kč). Ve srovnání s klasickým roamingem je pak telefonování výrazně levnější, vyjde asi na 27,- Kč. SMS do ČR stojí asi 3,50,- Kč, MMS 15,- Kč. (Ceny bez záruky)

Známka na pohlednici do ČR stojí 0,44 Lv, na dopis 0,77Lv. Tyto ceny jsou za tzv.express servis do Evropy. Místní poštovné je asi o 0,10Lv levnější. Balíček musí být na poště rozbalený.

Výhodnou formou komunikace je I-Net. Internetových provozoven neustále přibývá. Hodina vyjde asi na 1Lv, lze si však zaplatit i jen několik minut.

Bezpečnost

Českým turistům nehrozí žádná výjimečná rizika. Tak jako všude je třeba dávat pozor zejména na kapsáře, zvláště v místech větší hustoty lidí (prostředky hromadné dopravy, pláže apod.) Je třeba zcela ignorovat podvodníky nabízející pouliční směnu valut s nebývale výhodným kurzem. Oslovují naše turisty často česky, podávají ruku a mají připravené historky o svém vztahu k Čechám. Po projevení sebemenšího zájmu bývají neodbytní. Směna s nimi je vždy značně ztrátová.
Na odlehlá místa se nevypravujte osamoceně. V minulých letech se vyskytlo několik závažných případů loupežných přepadení na silnicích. Nabádáme proto k opatrnosti a obezřetnosti za všech okolností. Není však třeba podléhat panice, že bulharské silnice jsou ovládnuty lapky. K podobným případům dochází bohužel i u nás. Stále je k vidění odevzdávání "dárků" celníkům ze strany řidičů autobusů a kamionů, ale turistů se korupce na celnicích běžně nedotýká. Podle všech ohlasů se situace v zemi výrazně zlepšila, což dokazuje i hromadný návrat turistů do této země. V současnosti není riziko cestování po Bulharsku o nic vyšší, než v iných zemích. V oficiálních prohlášeních MZV ČR se před individuálním cestováním do Bulharska i nadále varuje s poukazem na to, že na silnicích ale i v horách "došlo k řadě velmi bezohledných krádeží, za pomoci násilí a to i za bílého dne..." Český velvyslanec v Sofii P.Dokládal nám sdělil: "Situace v otázce bezpečnosti občanů a turistů ani zdaleka není ideální a místním orgánům se přes veškerou snahu nepodařilo dosud situaci přiblížit standartním evropským poměrům, procento krádeží aut je pořád poměrně vysoké. Těžká sociální situace v zemi je základem pro spíše nadprůměrnou úroveň kriminality." Opatrnosti nikdy nezbývá a zbytečné riskování se rozhodně nemusí vyplatit. Přesto jsou však zkušenosti většiny našich turistů naštěstí pozitivnější.Pokud máte nějaké jednání s policií a není možné se domluvit světovým jazykem, máte právo podle předpisů MV BR vyžadovat tlumočníka. Většinou za to policisté požadují poplatek, což ovšem odporuje místním předpisům. V tomto případě je nutné se spojit s konzulárním oddělením Velvyslanectví ČR v Sofii nebo s honorárním konzulátem ve Varně.

V roce 2004 vydalo město Sofia seznam míst s největším výskytem kapesních krádeží, násilí, obtěžování a krádeží aut. Pozor mají turisté dát hlavně v lokalitách Ženský trh, Národní palác kultury, Národní stadion V.Levského, Studentský a Lovecký park a předměstí Borovo, Belite Brezi a Krasna Poljana.

Okradení, ztráta pasu

V případě okradení je třeba vše nahlásit na nejbližší úřadovně policie. Policisté jsou povinni na počkání vydat protokol, záznam o dané události. Pokud není možné se domluvit, má policie podle vnitřních předpisů Ministerstva vnitra BR zajistit tlumočníka. Pokud turista přišel o svůj pas, musí neprodleně kontaktovat Zastupitelský úřad v Sofii (tel : 946 11 111, 946 11 10, v naléhavých případech i mimo pracovní dobu na mobilu +359 88 39 80 45. Mimo Sofii je nutné volit předvolbu 02, mimo Bulharsko předvolbu +359.) a hlásit se zároveň na Úřadu administrativní kontroly cizinců v místě pobytu, což je pasové oddělení pro cizince "pasportna služba za čuždenci " na oblastní policii (sídlí ve větších městech, v Sofii na ředitelství policie (bulv. Maria Luisa 48). Zde je vydáno za cca. 20 BGN potvrzení o ztrátě pasu pro účely vystavení náhradního cestovního dokladu na konzulátu v Sofii. Na konzulátu je ověřena totožnost a státní občanství ČR (na základě dalšího dokladu, případně jeho fotokopie, případně na základě potvrzení totožnosti jiným občanem ČR, který má pas). Postižený dále vyplní další potřebné formuláře a prohlášení, předloží policejní potvrzení, tři pasové fotografie a zaplatí poplatek 75.-Kč. Obdrží náhradní cestovní doklad s platností max.30 dní, aby byl vůbec možný jeho výjezd ze země. Pro všechny případy je dobré udělat si před cestou kopie vlastních dokladů. Od května 2004 byl otevřen honorární konzulát ve Varně, který řeší krizové situace turistů v Černomoří a zařídí náhradní cestovní doklady.

Zdravotnictví

Úroveň zdravotnictví je podle kvalifikovanosti pomoci slušná, lékáren (Apteka) je velké množství, pro Černomoří je krajská nemocnice v Burgasu. Mezi ČR a BR je podepsána dohoda o poskytování první pomoci a nutného ošetření zdarma (týká se státních zařízení). Finanční stav zdravotnických zařízení je ale dost špatný a činnost zdravotních pojišťoven je nedostatečná. Proto se za vše musí platit hotově. Návštěva lékaře vyjde orientačně na 10-40 Lv (164 - 656 Kč). Za ošetření rány zaplatíte 90-130 Lv (1.477-2.133 Kč), za ošetření zlomeniny 100-150 Lv (1641-2462 Kč), za ošetření zubu 6 Lv (98 Kč), vytržení zubu 15-25 Lv (246-410 Kč), umrtvení zubu 15-20 Lv (246 – 328 Kč). Od 1.1.2002 je nutné, aby měl každý cizinec vstupující na území BR zdravotní pojištění (kartičku s sebou). Pojištění např. u VZP přijde asi na 17,-Kč na den. Při zdravotních problémech je možné kontaktovat asistenční službu pojišťovny, která doporučí následující postup. Po případném zaplacení ošetření žádejte potvrzení. Přestože máte od lékaře recepis, léky často zaplatíte zvlášť. Některé jsou nedostatkové a někdy i drahé, takže je dobré si ty nejnutnější přibalit na cestu s sebou. Očkování není nutné. Při zvýšených rizicích se doporučuje očkování proti tetanu, diftérii a hepatitidě A a B.
Sami Bulhaři se často neléčí tak, jak by měli, protože na to nemají. Rodiny s vážněji nemocným členem nejednou rozprodávají co mají, aby zaplatili dostatečnou léčbu. Při nástupu do nemocnice si běžně musí pacient sám donést zdravotnický materiál a léky dle seznamu. Operace jsou většinou též placené.

Hygiena, toalety

Často se traduje, že cestu na Balkán nelze přežít bez střevních obtíží. Za splnění jistých podmínek se však není třeba obávat o nic více, než kdekoliv jinde. Doporučujeme pít jen balenou vodu. Voda z vodovodu je sice obvykle pitná, ale jiné bakteriální složení, než na které je našinec zvyklý, může způsobit obtíže. Proto je dobré jí vždy převařit. Vodu z fontánek ve městech raději nepijte. Omývejte ovoce a zeleninu z tržiště. Dbejte na správné uskladnění potravin. Nekupujte potraviny a občerstvení, které zjevně nebyly správně uskladněny nebo jsou připravovány v nevábných podmínkách. Mastná jídla je dobré zapít sklenicí piva. Pro všechny případy nezapomeňte na cestu přibalit léky proti průjmu (Endiaron apod.). Veřejné toalety bývají "turecké" (tedy namísto mísy jen šlapky a díra v zemi).Ve většině ubytoven a restaurací jsou však dnes k dispozici běžné toalety. Systém splachování ale často není příliš účinný, proto bývají vedle mísy odpadkové koše, do nichž se odhazuje použitý toaletní papír. Místní zvyklostí (často v privátech) je spojení záchodu a sprchy v jedné neoddělené místnosti.

Typické suvenýry

Dřevěné vyřezávané skříňky, soudky, lahvičky s růžovým parfémem, korále, malovaná keramika, zapékací misky, malované ikony, vlněné pokrývky, vyšívané šátky, barevné koberečky, ručně vyráběné stříbrné šperky, nahrávky s ohnivým rytmem bulharské hudby.

  Ukázky typických suvenýrů na Balkanfolk

Kulturní akce v letní sezóně

Během léta se konná mnoho kulturních festivalů. Mnohé z nich mají historickou tradici, jiné jsou hlavně atrakcí pro turisty.
Na počátku června probíhá v Ruse folklorní festival Zlatý rebeck. První červnový víkend je tradičně lidový Festival růží v Kazanlaku a Karlovu zpěvů a tance. Na prodej jsou růžové džemy, brandy, růžové oleje a parfémy. Od půlky června do půlky července probíhá hudební festival Madara. Až do půlky července trvá třítýdenní Mezinárodní folklórový festival Veliko Târnovo. Srpen je měsícem konání Balkánského festivalu mládí v Gabrovu. Druhý týden v srpnu probíhá Mezinárodní jazzový festival Bansko na náměstí Nikola Vaptsarov a v divadle Zhelev. V půli srpna jsou Dny folklóru v Koprivštici. Koncem srpna je Mezinárodní folklórový festival v Sofii a Burgasu. Poslední neděle v srpnu patří v Šumenu Festivalu vodních melounů. Na zlomu srpna a září se konná tradičně Mezinárodní filmový festival ve Varně. V první polovině září se v Sozopolu odehrává Festival Apollonského umění Sozopol.

Pohostinství

Podnikání v pohostinství je běžným způsobem, jak si v Bulharsku přivydělat. Na většině míst proto najdeme množství malých podniků, které jsou často zřízeny jen pro období sezóny a nemají tedy ani valné zázemí. Toalety zde často chybí, nebo je jejich úroveň velmi špatná. Ve většině z nich zní reprodukovaná hudba (obvykle místní pop-folk, tzv.čalga, nebo největší současné světové hity). Bulhaři jsou zvyklí sedět u jediného nápoje na naše poměry dlouhou dobu. Nemělo by vás proto překvapit, pokud se personál menšího podniku nebude o vás zajímat příliš často a pokud bude poněkud udiven při objednávce vašeho třetího piva. Tradiční lidové restaurace s místní kuchyní se nazývají mechana, výborné jsou také restaurace na řecký způsob, tzv.taverny. Často v nich hraje živá hudba a tančí se tu choro. Ceny v restauracích jsou asi o 10-15% nižší než u nás. Obvyklé spropitné, které je v lepších resturacích rovnou naúčtováno, je ve výši 5-10%. Spropitné se pokládá na stůl, dávat jej do ruky obsluze je považováno za nevhodné.

Stravování

Bulharská kuchyně je považována za jednu z nejzdravějších v Evropě. Jídla jsou většinou lehká, neboť jsou připravována na slunečnicovém oleji. Odnepaměti jsou pro bulharskou kuchyni typické tyto základní složky: mleté maso, připravované v nejrůznějších úpravách na grilu, pečené a pražené ryby, kuřata, typické koření čubrica (česky saturejka), přidávané snad do všech bulharských pokrmů podobně jako oregano, množství zeleniny (zejména paprik, okurek a rajčat) a salátů, slaný balkánský sýr, který se vyrábí z ovčího nebo kravského mléka, a také jogurt. Velký podíl zeleniny a konzumace mléka a jogurtu je prý důvodem dlouhověkosti Bulharů.
Bulhaři se pyšní tím, že právě na jejich území byl jogurt objeven. Podle historiků byl součástí stravy místních Thráků. V jejich řeči prý 'jog' znamenalo hustý a 'urt' mléko. Mléko nosili v pytlích z ovčí kůže připevněných přímo na těle, a tak teplota těla a mikroflora přírodních pytlů způsobily jeho fermentaci. Tradiční bulharský jogurt je jedinečný díky místnímu mikroklimatu. Má svou specifickou šťavnatou chuť a je velmi hustý. Výzkumné středisko LB Bulagaricum prodalo know-how tradičního bulharského jogurtu do více než 20 zemí. Jedinečná bakterie Lactobacillus bulgaricus může ale růst jen v Bulharsku, jinde mutuje. Bakterie chrání tělo před toxiny, infekcemi, alergiemi a některými typy rakoviny. Užívá se i na spáleniny od slunce, na afty a na podporu zažívání.Přestože se ze 40 kg v 80. letech roční spotřeba jogurtu na hlavu zmenšila asi napolovic, patří Bulhaři stále k jeho největším konzumentům. Z Bulharska pochází také světoznámý šopský salát. Je vynálezem obyvatel z okolí Sofie a Dupnice, kteří se nazývají Šopové a považují se díky své pověstné konzervativnosti za "nejbulharštější" Bulhary. I u nás zlidovělé rčení "kurnik šopa" je reakcí na tuto jejich "namyšlenost". Znamená cosi jako "dřevní Šopové".

Jídelníček

předkrmy: šunka, suchý salám lukanka, tvrdý sýr kaškaval, polotuhý sýr sirene, fazolová polévka bob čorba
minutky: řízek, ramstek s luk (na cibulce), kuřecí
jídla na rožni: tradiční jídla z mletého masa jako kebap či kjufče, ražniči (šašlik), šišče (špíz), kotlety (paržole), kuře na grilu (píle na gril)
pečené: kuře (pečeno píle), telecí (pečeno teleško)
ryby a mořské pochoutky: makrela (safrid), pstruh (pastarva), žraločí steak (akula), tuňák na mnoho způsobů, smažená chobotnice, vařené či smažené mušle (midi), pražené malé rybky (caca)
saláty: šopska, krastavici (okurka), domati (rajské),ovčarska (sýrový), mešani (míchaný)

Blíže o tradičních pokrmech: Kebapčeta - na rožni opékané šišky, obvykle ze sekaného telecího masa, nebo jako směs vepřového a hovězího, silně kořeněné černým pepřem, novým kořením, červenou paprikou a cibulí. Podává se s restovanými bramborami a zeleninovým salátem. U nás toto jídlo překládáme jako čevabčiči, ale s tímto jídlem nemá bulharský kebap příliš mnoho společného. Tarator - studená polévka z kyselého mléka, které je bulharskou specialitou, okurek, ořechů a česneku. Přidává se olivový olej a kopr. Předkládá se spolu s likérem. Bulhaři o ní říkají, že po jejím požití, není vhodné jít do divadla. Imambajalda -modrý baklažán plněný zeleninou, kořeněné Gjuveč - mísa plná zeleniny všeho druhu, někdy i s masem, podává se s vínem na uhašení žízně. Bob čorba - fazolová polévka, národní jídlo, připravuje se různými způsoby, a proto chutná na různých místech různě. Kavarma kebap - vepřové maso s množstvím zeleniny,feferonkami a domácím kořením čubricou.Někde srovnáváno s gulášem, ale oproti naší omáčce je v tomto jídle jen řídký sós. Mussaka - pokrm z masa, zeleniny, brambor či lilku, sýru kaškavalu, někdy i rýže a zelí zapékaný v troubě na mnoho způsobů. Banička - slaný koláč z listového těsta plněný ovčím sýrem. Baklava - tradiční velmi sladký bulharský zákusek.

"Kebapče i paržani kartofki, molja"

  Vše o bulharské kuchyni a mnoho receptů v češtině: Bulharská kuchařka

Orientační ceny: obvykle cca o 10-20% nižší než v ČR.

* ceny většinou obdobné jako v ČR

(Průměrné ceny v restauracích a obchodech (smíšené zboží=chranítelni stóki) přímořských středisek v letní sezóně r.2004. Přepočet cca. 16 Kč za 1Lv )

Nápoje

Velkou tradici má v Bulharsku už od dob Thráků vinařství. Bulharská vína mají ten nejlepší zvuk a červená označují znalci dokonce za jedny z nejlepších v Evropě. V současnosti je v Bulharsku 160.000 ha vinic v 31 oblastech rozdělených do pěti regionů. Využívají se tu zkušenosti z Francie a Itálie. Tato spojitost je dána stejnou zeměpisnou šířkou Bulharska s Provans ve Francii a Toskánska v Itálii. Měkké kontinetální podnebí umožňuje dozrání vinic do té nejlepší vinařské kvality. Pěstují se zde nejznámější evropské odrůdy Chardonnay, Aligote, Muscat Ottonel, Rieslin, Sauvignon Blanc, Traminer pro bílá vína a Cabernet Souvignon a Merlot pro vína červená. Typické bílé bulharské odrůdy jsou Red Misket, Dimiat, Pamid a červené Gamza a Mavrut. K rybám a kuřecímu masu, jakož i k zeleninovým salátům se hodí Chardonay. K tmavému masu, zvěřině a sýrům se doporučuje Cabernet Souvignon. K tradičním pokrmům z mletého masa (kebap, kjufče apod.), k huse a kachně se hodí Merlot. Mnoho dalších informací si můžete v češtině přečíst v nové knize I.Berovské a K.Berovského Bulharská vína, kterou v r.2004 vydala Grada (cena:129,-Kč).
Tradiční lihoviny jsou vodka, mastika (silný anýzový likér), rakije (vinná pálenka), mentovka a roza. Stále více však Bulhaři přesedlávají na pivo. U zrodu zdejšího pivovarnictví stáli čeští sládkové. Většinou je k dispozici jen lahvové, ale v lepších restauracích se již nabízí i točené. Pivo je o něco slabší než naše, ale chuťově není špatné.Oblíbené je Burgasko (Burgas), nejchutnější exportní Zagorka (Stara Zagora) a Astika (Chaskovo). Pivo se vaří i v dalších městech: Sofie, Plovdiv (Kamenitza), Mezdra (Ledenika), Lom, Blagoevgrad (Pirinsko), Pleven, Šumen, Varna, Veliko Tarnovo). Kolem 60% trhu s pivem v Bulharsku drží zhruba rovným dílem giganti Heineken a Interbrew. Cena piva v restauracích se pohybuje v přepočtu od 16 do 20 Kč.
Všude je jako po celém světě k dostání Cola, Sprite,Fanta. Oblíbené je také malé silné presso, které je jednoznačně upřednostňováno před turkem. O kávu do většího šálku je třeba požádat. Označuje se jako "dlga kafe". Bulharské bylinné čaje (čaj bilkov), které se v obchodech prodávají např.pod názvem Utro či Turist, a které vám přinesou v restauraci pokud nezdůrazníte, že chcete černý čaj, obsahují zejména mateřídoušku, třezalku, oregano (dobromysl) a listy borůvčí. Oblíbené jsou také čaje heřmánkové.

  Bulharská vína (angl.) .
  Bulharské vinařství (česky)
  Bulharská piva (bulh.).

Kouření

V Bulharsku tak jako na celém Balkáně se velmi hojně kouří a západoevropská hesla o tom, že moderní je nekouřit, sem patrně nedolehla. Kouří téměř každý a běžně k vidění je i kouřící dítě. Výrobcem cigaret v Bulharsku je monopolní společnost Bulgartabac, která navázala na tradici sofijské továrny založené spolkem tabákových družstev už r.1924. V současnosti se vedou obtížná jednání o její privatizaci. Do České republiky se dovážejí její značky BT, Victory a Trezor. Od 1.1.2005 platí zákaz kouření na veřejných místech. Pokutou 50-100Lv může být pokutován provozovatel i kuřák, který nerespektuje zákon. Zákon se Bulharům vůbec nelíbí a provozovatelé restaurací proti němu vystupují i soudně.

Turistická centra

Turistická centra poskytují informace o daném městě a regionu, nabízejí informační materiály, mapy, plány apod., bohužel často jen v bulharštině. Nabízejí ubytování, organizují také výlety, folklorní večery a další program pro volný čas.

Balčik (ul.Černo More 5), Bansko (ul.Demokracia 2), Belogradčik (ul. Kniaz BorisI. 2), Burgas (Council of Tourism), Kazanlak (Knjaz Alexander Batenberg Blvd.4,e-mail: tourinfo@mbox.infotel.bg), Koprivštica (ul.Ljuben Karavelov 1, e-mail: koprivshtiza@hotmail.com), Sofia (Sveta Sofia 1, dále Vasil Levski Blvd. a pro národní park Vitoša: Maria Luisa Blvd.22), Trjavna (ul.Angel Kunčev 22), e-mail: smile@mbox.digsys.bg), Trojan (Vasil Levski 133, e-mail: info_troyan@tr.bia-bg.com), Varna (Osmi Primorski Polk Blvd.43), Veliko Tarnovo (ul.Christo Botev 13).

  Další centra

Turistické mapy

Pro orientaci ve městech je vhodné si pořídit městskou mapu či plán. Prodávají se v knihkupectvích a na stáncích s tiskem cca. za 1,5-3 Lv. Horské mapy jsou k sehnání ve městech i v horských chatách, zde jsou však často dvojnásobně drahé. Cena by měla být kolem 3 Lv. Nové mapy vydává Kartografia EOOD Sofia v měřítku 1:55 000. V případě cestování autem se nelze obejít bez autoatlasu. Cena kvalitního autoatlasu se pohybuje od 10-15 Lv. Za 3 Lv pořídíte automapu.

Také u nás už můžete zakoupit velké množství map pohoří i plánů měst. Širokou nabídku prodejna Kiwi - svět map a průvodců (tel.: +420 2 24948455, e-mail: mapy@kiwick.cz). Ceny map od Kartografie Sofia se pohybují kolem 150-200 Kč. VKU Harmanec vydal automapu Rumunsko, Bulharsko 1:1 mil. za 89 Kč. K dostání je u nás také mapa Bulharské pobřeží Černého moře od vydavateltví Freytag & Berndt v měřítku 1:150 000 za 168.-Kč.

Turistické průvodce

>Po mnoha letech u nás opět začaly vycházet nové průvodce Bulharskem v českém jazyce. Originální tituly nabídla nakladatelství Mirago a Olympia, nakladatelství Jota, Svojtka a Vašut vydala překlady významných světových titulů.

  Gawinová, I.: Bulharsko: černomořské pobřeží. Merian/Vašut, 2004.Cena:159.-Kč
  kolektiv: Bulharsko. Marco Polo, 2003. cena: 159.-Kč
  Nečas, P.: To nejlepší z Bulharska očima českých turistů. Mirago, 2002. cena: 228.-Kč
  Bartoš, J., Černý, I.: Bulharsko - turistický průvodce. Olympia, 2002.cena: 199.-Kč
  Bousfield, J., Richardson, D.: Bulharsko. Rough Travel, Jota, 2002, cena: 448.-Kč
  kolektiv autorů: Východní Evropa-Lonely Planet. Svojtka a co., 2002
  Greenway, P.: Bulgaria. Lonely Planet, 2002. Cena: 549,-Kč.(anglicky)

  Zkušenosti našich turistů v Bulharsku najdete na našich stránkách v rubrice Odkazy-cestopisy.

Internetové průvodce po Bulharsku (anglicky)

  Travel-Bulgaria
  Bulgariatravel
  Info BG
  BG guide
  Lonely Planet - praktické informace o BG na stránkách známého vydavatele průvodců
  Rough Guides - zajímavé informace o BG na stránkách dalšího významného vydavatele
  Bongo bongo o Bulharsku - turistické informace na kvalitním cestovatelském serveru, česky
  Bulharské pobřeží - informační server o střediscích u Černého moře, ubytování, angl.